Jak co nejrychleji hodit za hlavu neúspěšný vztah

Ještě jednou jste to zkusili a opět to nevyšlo?

Zase jste čelili nekompatibilitě, neporozumění, nezralosti, odlišným hodnotám a životním potřebám, nebo dokonce nějaké formě lži, falše, přetvářky, manipulativní hry?

Napadá Vás už, co se týče seznamování, hodil flintu do žita?

Je to jedno z nejčastějších témat, která zmiňujete před červnovými Setkáními v Ostravě, Brně, Praze a Plzni. I proto jsem nový FC Kurz nazval Cestou vnitřní síly aneb Jak zevnitř dodat to, co zvenčí nepřichází – pro ty, kdo na sobě chtějí pracovat o samotě. Přičemž svou část v FC Kurzu má i oblast vztahů a deficitu v oblasti lásky, který se následně propisuje také do ztráty sebelásky.

Jako příklad mohu uvést Moničin dotaz: “Petře, jsem už zoufalá. Měla jsem dlouhý vztah – manžel byl hodný, milý, snaživý, ale pak ustal. Změnil se v toxického, odtažitého, agresivního. V jednom záchvatu afektu odešel a už jsem o něm neslyšela. Pak jsem potkala výrazně mladšího muže, ten se ke mně nastěhoval, ale brzy odešel k jiné, prý jde tam, kde je finančně víc podporován. Nyní jsem měla pána, který má nepokrytě víc žen. Říká, že je to součástí jeho víry, je v nějaké sektě. Jiní muži chtějí být jenom kamarádi, další jenom milenci. Co mám dělat, abych se nezbláznila, když pořád nemohu najít někoho, kdo by mi dlouhodobě vyhovoval?”

Tři hry

Zkusme být chvíli dětmi. Připomenout si doby, kdy se nám něco nedařilo. Nápomocné nám v tomto směru mohou být i některé společenské hry. Proč?

  1. Než začnete hrát Člověče, nezlob se, dají Vám do ruky kostku a nařídí nejprve hodit šestku, abyste si mohli nasadit první figurku. To ale není jen tak. Ta kostka má totiž sice šest stran a pravděpodobnost, že hodíte kostku, je 1 : 6, ale Vám se to nemusí podařit mnohem déle než šestkrát. Spousta pokusů, a pořád šestka nepadá… Tehdy si můžete myslet, že je to jenom o trpělivosti. Ale není tomu tak. Přestát neúspěšné seznamování je o mnohem důležitější schopnosti.
  2. Vy si totiž můžete zahrát i třeba šipky. Jako malý jsem měl na dveřích dětského pokoje papírový terč a musel jsem na dálku trefit střed. Nedařilo se mi to. A čím déle jsem si chodil pro ty šipky, zabodnuté mimo střed, tím více jsem viděl, že v terči zůstává více a více stop po těchto šipkách. A právě tak je to i ve vztazích. Není to jen o trpělivosti, ale taky o zvládání bolesti, která provází každý neúspěšný (seznamovací) pokus. Každý člověk, se kterým se netrefíte, ve Vás zanechává stopu (jako v tom terči) a Vy si musíte uvědomit, co Vás na tom tolik bolí.

Jasně, bolí Vás to, že to zase nevyšlo, že musíte hledat dál, že možná znovu zbytečně ztratíte další čas, protože třeba ani příští pokus nevyjde.

Ovšem bolí ještě něco: s každým neúspěchem další Vaše pochybnost o tom, jestli vůbec jste správně nastaveni, jestli se hodíte do této doby, jestli byste neměli být jiní – když to vezmu dle Moničiných zkušeností, jestli byste třeba neměli být snesitelnější vůči toxickým, odtažitým, agresivním lidem,...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům