Uděláte ve vztahu chybu. Uvědomíte si, že jste ji neměli dělat. Víte tudíž, že už ji neopakujete. Vy to víte. Ale co dělat, aby to pochopil i ten druhý?
A teď se vžijte do něj. Někdo Vás podrazil. Slibuje Vám, že už to neudělá. Ale to Vám sliboval už předtím, než Vám ublížil. Jak mu tedy můžete věřit teď?
Když jsem psal svou novou knihu L.E.Ž., myslel jsem i na tyto případy: Čemu totiž máme věřit? Poslednímu činu, kterého se protějšek dopustil? Nebo jeho novým slovům, že se už ponaučil a stejného činu se už nikdy nedopustí? Co z toho je pravda? A co z toho je už jenom lež?
Jeden z takových příběhů právě prožívá Patrik. Napsal mi toto: “Petře, poslouchal jsem Váš podcast o PPP, tedy o vnitřní psychologické cestě k odpuštění. Pomohla mi, ale jen napůl. Já totiž díky ní dokážu odpustit sobě, ale to nestačí – potřebuji, aby mi ještě odpustila ještě moje partnerka, kterou jsem podvedl. Aby pochopila, že stejnou chybu už neudělám. Jak ji ale o tom mohu přesvědčit, když se mnou má špatnou zkušenost, jak si mohu dojít pro novou šanci nejen u sebe, nýbrž také u ní?”
- Děkuji za všechny Vaše dotazy. V Řešidlech jsem jich zodpověděl už 525.
- Chcete-li Váš problém řešit tváří v tvář, přijďte na některé ze čtyř Setkání se mnou.
- Mé obecné odpovědi na nejčastější dotazy nabízejí knihy Řešidlo 1 a Řešidlo 2.
1. PPP jako oboustranný prostředek ulevení
Připomenu včerejší epizodu: PPP je metoda, kterou především sami sobě ulevujeme. A to tak, že přijímáme, co se stalo, jako fakt, který zkrátka nejde odestát a vždycky tady už s námi bude. Ale také se učíme pochopit, že to je dobře. Že když si pamatujeme chybu, kterou jsme udělali, a ponaučujeme se z ní, zajišťujeme, aby se stejná situace už nikdy neopakovala.
A to je psychologická motivace nejen toho, kdo podvedl (a už stejnou SVOJI chybu nechce opakovat), ale i toho, kdo byl podveden (a také už stejnou SVOJI chybu nechce udělat). Ano, i ten, kdo byl podveden, vnitřně praktikuje PPP. I on přijímá jako fakt: Ty jsi mě podvedl. Ale také dodává: Já se z toho ponaučuju. To znamená: Nedám Ti už další šanci, jestliže to znovu pokazíš. Protože: Když to teď znovu pokazíš, tak tím říkáš, že ses neponaučil, že jsi nepochopil lekci a že jsi pořád stejný člověk, který mi je schopen znovu ublížit. A toho já nechci.
Toto ti, kteří podvedou, podceňují. Teprve s odstupem času si to uvědomí: Když člověka podvedou, on jim přirozeně nevěří. Přesvědčil se, že nemá vedle sebe důvěryhodného partnera.
2. Dvě verze člověka
Jenže já se pak těchto nedůvěřivých lidí ptám: KDO konkrétně pro Vás není důvěryhodný člověk? Váš partner? Ukažte mi ho! Vy říkáte: Je to ten, který byl schopen tu chybu udělat. Ale ten člověk už tady BÝT NEMUSÍ. Přesněji: Už tady NEMUSÍ BÝT jeho verze, která byla schopna tu chybu udělat. Naopak, už tu MŮŽE BÝT jiná verze, která ví, že chybovala, přijala tuto chybu i její důsledky jako fakt, ponaučila se z ní a nehodlá už ji nikdy opakovat. Dokonce je schopna – kromě přijetí a ponaučení – aplikovat třetí P, poděkovat za tu minulost a chybu.
Víte, když si přiznáte svoji chybu (které se dopustila Vaše stará, hloupá verze), když...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům