Je to nejčastější problém léta: očekávání spojené se zklamáním. Protože všechno je zalité sluncem, máme sklon zalévat sluncem i realitu, kterou prožíváme. Nové lásky způsobují vzlet až k nebesům, a poté přijde pád. Na tvrdou zem. Sny se rozplynou.
To je důvod, proč jsem pro všechny, kdo potřebují nebo budou potřebovat, připravil psaný kurz Cestou vnitřní síly. Abyste dokázali sami sebe uzdravit po zklamáních, spojenými s jinými lidmi, abyste uměli sami sobě dodat to, co zvenčí přestane přicházet, abyste se naučili v těžkých chvílích vyrábět sami sobě lásku, podporu, radost, a to především tehdy, když to všechno nejvíc potřebujete – což je právě tehdy, když to zvenčí přestane přicházet. (Vše o Cestě vnitřní síly je zde.)
Jeden z typických odstínů tohoto problému popsala Vlasta: “Petře, nepřeji si nic víc než OBYČEJNÝ vztah, kde mě protějšek bude mít OBYČEJNĚ rád a bude ke mně OBYČEJNĚ upřímný. Přitom se zdá, že toho chci asi moc. Znovu jsem někomu věřila, znovu létala v oblacích, znovu přišel pád. Jsem bohužel asi snílek a naivka ve svém věku. Co s tím dělat?”
- Děkuji za Vaše dotazy. Těch jsem v jednotlivých Řešidlech zodpověděl už 548.
- Mé nejdůležitější odpovědi obsahují také knihy Řešidlo 1 a Řešidlo 2.
Dvě reality mozku
V kurzu Cestou vnitřní síly se zabývám samotnou podstatou mozku a jeho fungování. Je třeba, abychom pochopili, proč máme z něčeho strach, jak překonat pochybnosti, odkud se bere naše nevíra, kudy nám uniká energie. A proto u mozku mohu začít i tuto svou odpověď.
Lidský mozek má dvě důležité schopnosti. Jednak vnímat tu realitu, jaká je, a současně vytvářet jinou realitu, jaká zatím není. Té druhé schopnosti se říká představivost.
Představivost není chyba, ale přednost mozku. Představivost umožňuje člověku v sebetěžší situaci doplnit sílu, energii a naději tím, že si představí situaci jinou, lepší. Anebo horší. To, zda představivost používáme konstruktivně nebo destruktivně, záleží na tom, jaké máme momentální emoce: Negativní pocity nedokážou vytvořit pozitivní myšlenky. Negativní pocity tedy vytvářejí v naší potemnělé mysli negativní vnímání reality té, která je, i té reality, která podle našeho pesimismu přijde. Naopak pozitivní pocity neumějí vytvořit jiné než pozitivní myšlenky. S jejich pomocí dokážou vnímat tu realitu, jaká je, pozitivním způsobem a stejně pozitivně si i vizualizovat budoucnost. Proto na pocitu záleží především.
Cesta za snem
Snílci jsou ti, kteří si vedle přítomné reality dokážou představit realitu lepší. A protože si ji umějí představit, dokážou v ni i uvěřit a jít za ní. Snílci, jako jediní na Zemi, mají potenciál měnit svět k lepšímu, a to ne proto, že by se lepším nevyhnutelně musel stávat, ale proto, že si i ve zlé chvíli umějí představit, jak by lepším mohl být. To, že si to umějí představit, znamená: Přemýšlejí o tom, mluví o tom, pracují na tom. Ale především pracují na vlastním myšlení.
Snílci si nesmějí zkazit svůj dobrý pocit jen proto, že se jejich představa momentálně nepotkává se skutečností. To znamená, že realita, jaká je, zatím neodpovídá té realitě, kterou si přejí. Nesmějí to vzdát. Když to vzdají, pak se to, co si přejí, nestane – protože v to přestanou věřit, přestanou k tomu hledat cestu a jít...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům