Máte chvíle, kdy si připadáte nemožní, neschopní, zbyteční? Kdy jen ztěžka zvládáte výzvy a úkoly, kterým procházíte? Máte někdy všeho už nad hlavu, nedostává se Vám sil, sami sobě dáváte nálepku nedostatečných a bezcenných, a to přesto, že objektivně čelíte náročným problémům, které neustojí každý?
V nedělním živém vysílání Jak se necítit neschopně jsem Vám zadal úkol: Napište mi, co dnes dokážete udělat pro sebe. Abyste pochopili, jaký vliv máte na to, jak se cítíte. Pověděl jsem Vám 3 tipy, jak můžete okamžitě zlepšit své emoce. Nicméně to, jestli to uděláte, je na Vás. A to je dobře. Řešení je ve Vás.
Aristotelův princip ochrany emocí
Když jsme vytvářeli kurz vnitřního zesílení, který obsahuje i konkrétní pracovní listy, jak posílit své sebevědomí, sebepřijetí, sebedůvěru, sebelásku a sebehodnotu, měli jsme na paměti jednu dávnou historku, která sahá až do antiky.
Aristoteles ze Stageiry byl řeckým filozofem, nejvýznamnějším žákem Platonovým a vychovatelem krále Alexandra Makedonského (oba jsou na kresbě, Aristoteles je vlevo). Když Aristoteles učil Alexandra zdravému myšlení, vzpomínal, jak ho v dětství brával otec k řece.
Už zdálky bylo slyšet výskající děti. Aristoteles se těšil na jejich společnost. Otec mu však v místě, kde děti dováděly, pokynul, aby nezastavoval. Přes Aristotelovu nespokojenost je minuli. Otec zastavil syna až opodál v zátočině, kde Aristotelovi nakázal: „Posaď se a pozoruj ty děti.“
Malý Aristoteles smutně sledoval, jak se jeho kamarádi druží, baví a hrají si. A on nemohl… „Otče, chci za nimi,” projevil své přání. “Jsem nešťastný, když nemohu být jako ony.“
„A proč nejsi jako ony?“ zajímal se otec. „Copak nevnímáš, jak ty děti jsou šťastné? Copak nevidíš jejich úsměv? Copak neprociťuješ tu slast, kterou ony prožívají ve svém srdci?“
„Právě jejich štěstí mě dělá nešťastným,“ odtušil Aristoteles. Otec pokynul, aby šli domů.
Nazítří se k řece vrátili. Opět se u dětí nezastavili a trýznění malého se opakovalo. I další dny se Aristoteles musel zpovzdálí dívat na šťastné děti. Dokud nezjistil, že ta zátočina může být naopak místem, kde se odnaučí závisti a naučí lásce. „Do té doby si myslel,“ říkal Aristoteles dospívajícímu Alexandrovi, „že abych byl šťastný jako jiní lidé, musím dělat jen to, co dělají oni. U té řeky jsem ale objevil, že mohu mít i pouze radost z toho, že se druzí radují. Smát se, protože se oni smějí. Vcítit se do nich, přát jim a v tu chvíli být v té vodě s nimi – cítit totéž, jako oni. Pak se jejich úsměv a štěstí stanou i mou dobrou energií.“
Nemarnit dobrou energii. Naopak si ji chránit, ba vytvářet. To je podstata kurzu vnitřního zesílení, jako dělaného do této doby, kde je tolik zbytečného vnitřního trápení. Kde lidé snadno ublíží, nejen někomu druhému, ale i sami sobě. Neublížit druhým či sobě, ba dokonce pomoci druhým či sobě, to už však tak lehké není. Znamená to především pochopit, že nešťastné emoce nedokážou vytvořit šťastný život. Že abychom mohli procítit štěstí, potřebujeme začít s dobrými pocity. Pamatujte: Jedině dobré pocity vytvářejí dobré myšlenky. Jedině dobré myšlenky vedou k dobrým činům. Jedině dobré činy způsobují dobré výsledky. A jedině dobré výsledky zlepšují pocity. (A vracíme se na začátek kruhu.)
20 zamyšlení pro Vaši ochranu emocí
Z mého nedělního živého vysílání Jak se necítit neschopně znáte několik mentálních technik. Doporučím Vám ještě nějaké, které nejsou součástí kurzu vnitřního zesílení. Nejprve prostá zamyšlení, která si nechte projít hlavou.
- Co když to nejkrásnější, co dnes můžeš vidět, je úsměv blízkého člověka? A co když Tě zahřeje zejména tehdy, když si uvědomíš, že Ty jsi příčinou toho šťastného úsměvu?
- Jakmile dnes budeš mít možnost učinit někoho šťastným, udělej to. I sebemenší maličkostí pro cizího člověka. Dnešní svět lidi jako Ty potřebuje.
- Rozhlédni se chvilku kolem sebe. Zjistíš, že stavíme příliš mnoho zdí a příliš málo mostů. Nedělej to první, snaž se o to druhé. Dávej lidem šanci a své porozumění.
- Nepřestávej dělat maličkosti pro lidi, na kterých Ti v životě záleží. Právě nejmenší laskavosti zaberou největší část jejich srdce.
- Příliš často podceňujeme moc doteku, úsměvu, laskavého slova, aktivního naslouchání, upřímného komplimentu, nejmenšího projevu lásky. Přitom všechno uvedené má potenciál změnit jinému člověku život.
- Věnuj se přednostem, ne slabinám lidí. Tvé vztahy, nové i staré, to zásadně promění.
- Druzí vždycky nepotřebují radu. Někdy jim stačí paže, kterou je obejmeš, ucho, kterým je vyslechneš, a srdce, kterým jim zkusíš porozumět.
- Buď plně k dispozici těm, na kterých Ti záleží a kteří Tě potřebují. Být tu pro ně se zdá jako nic, ale mohou nastat chvíle, kdy to pro ně bude naopak...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům