Dosáhli jste úspěchu, byť dílčího, a lidé Vám ho závidí?
Rozhodli jste se změnit svou postavu, vzhled, vykročit vstříc nové výzvě, nové práci, novému vztahu – a počáteční přejícnost se změnila v pomlouvačnost?
Obětovali jste mnohé svému cíli a své cestě, a místo uznání se dočkáváte podrážení nohou a bagatelizování toho, co jste dokázali?
Když jsem vytvářel psaný FC Kurz Cestou vnitřní síly, který jsme nyní doplnili o psaný FC Workshop Cestou vnitřní síly V PRAXI (oba sebekoučovací magazíny jsou v momentálně zvýhodněné sadě zde), měl jsem před očima paradoxní situace: slábnoucí lidi, kteří přestali věřit ve svou cestu, byť ta cesta byla úspěšná. Jak je to možné? Jak píšu v FC Kurzu Cestou vnitřní síly, za každým nešťastným obličejem hledej člověka, který ho způsobil. Zná to například i Štěpán: “Petře, pracuji osmnáct hodin denně. Dlouho jsem vůbec neměl čas na rodinu, své děti jsem viděl, až když spaly, ráno jsem odcházel, ještě kdy spaly. Ano, jako rodina jsme se zmohli, ale taky hodně natrápili a často pohádali. Proč nám lidé závidí, když nemají co? Proč vidí dům a bazén, ale ne už to, co všechno nás stál a co je za každým úspěchem skryto?”
- Děkuji za Vaše dotazy. Těch jsem zde zodpověděl už 552.
- Mé odpovědi obsahují také souhrnné knihy Řešidlo 1 a Řešidlo 2.
V čem spočívá povrchnost
Povrchnost je obecně způsob myšlení nebo hodnocení, kterým lidé uplatňují svou zálibu pouze v tom, co je vidět na povrchu. Nepronikají hlouběji. Nezajímají se o to, co je pod povrchem.
Povrchnost lidem nelze vyčítat. Povrchnost totiž sama sebe vytváří a definuje. Povrchní lidé tak například vidí, jak vypadáte, ale nevědí, jací opravdu jste. A proto Vás hodnotí. Povrchní lidé znají Vaše jméno, ale neznají Váš příběh. A proto Vás hodnotí. Povrchní lidé vidí to, čeho jste dosáhli, ale už ne to, čím jste prošli. A proto Vás hodnotí. Povrchní lidé vidí cíl, vrchol, na kterém jste stanuli a nyní se tam vyhříváte, ale neuvědomují si celou cestu, kterou jste na ten vrchol museli podstoupit a která bolela. A proto Vás hodnotí. Povrchní lidé zkrátka vidí až to, co je na konci, ale nikdy ne to, co k tomu výsledku vede. A to je důvod, proč Vám závidí. A také co Vám závidí.
Povrchní lidé jsou ti, kteří Vám závidí výsledek, cíl. Ale ne tu cestu. Ne proto, že tu cestu by Vám závidět nechtěli. Oni o Vaší cestě NEMAJÍ VŮBEC PONĚTÍ. Jen si myslí, že jste se ROZHODLI pro nějaký cíl a teď ho MÁTE. Zatímco oni, i když se pro tentýž cíl rozhodli, ho pořád nemají. Z toho vyvěrá, že si myslí, že MÁTE JEN ŠTĚSTÍ. Oni totiž nepochopili, že k tomu cíli vede cesta. Proto po ní nejdou. A proto si myslí, že Vy jste žádnou cestu nepodstoupili.
Kdyby tito povrchní lidé o nějaké cestě vůbec ponětí měli, pak by Vám pochopitelně nic nezáviděli. Ono totiž opravdu není co. Obecně: Lidem, kteří něčeho v životě dosáhli, vlastně není co závidět. Tu bolestnou cestu? Tu nenávist, která provází každý Váš úspěšný krok? Tu pochybnost o sobě, kterou máte v každém neúspěšném okamžiku? To Vám někdo chce závidět? Ne.
Úspěšným lidem lze závidět leda tak odhodlání, vytrvalost, trpělivost. Ale to Vám žádný povrchní člověk nikdy závidět nebude, protože vůbec nebude vědět, co to je a že to existuje. Kdyby věděl, že to existuje, pak na odhodlání, vytrvalosti, trpělivosti bude pracovat. Proto obecně není třeba závidět. Všechno, co pomáhá úspěšným lidem, v sobě může najít každý. Ba co může – MUSÍ, pokud SKUTEČNĚ CHCE nějakého cíle v životě...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům