Prosili jste se někdy o lásku?
Byli jste přesvědčeni, že jste spřízněnou duší pro druhého, který je zase spřízněnou duší pro Vás?
Váš vztah však kolaboval, až se rozpadl úplně – ale Vy umíněně věříte, že patříte k sobě?
Říká se tomu žít s iluzí. Nebo mít vztah s představou. Věřit v to, co se nepotkává s realitou.
V knize JáMy spřízněných duší vysvětluji, jak rozpoznat jeden z mnoha vztahů od vztahu spřízněného, pro nás stvořeného, a to přesto, že vztah může procházet momentálními těžkostmi. Ano, dva lidé se mohou potkat ve zdánlivě nesprávnou chvíli (oba být zadáni), avšak to ještě neznamená, že se nepotkali ve správný čas. Někdy právě jejich setkání pomůže odhodlat se k odchodu z nefunkčního vztahu. Jinými slovy: Nepotkat spřízněnou duši, nepodnikli bychom kroky směřující k našemu štěstí.
To však není případ vztahu s představou.
Když naděje škodí
Je to situace, kdy automaticky věříte tomu, že Vaší spřízněnou duší musí být ten, koho milujete. To ale nestačí. Ten, koho milujete, musí také milovat Vás. Ve vztahu s představou se jen domníváte, že Vás druhý miluje, nebo doufáte, že Vás milovat začne, a proto nejste ochotni se od něj odpojit – Vaše naděje, že se protějšek jako Vaše spřízněná duše jistě dříve nebo později projeví, Vám paradoxně škodí. Způsobuje Vaše trápení, protože to, v co doufáte, se každý další den nenaplňuje, ať se snažíte sebevíc.
Protože kdekdo v takové chvíli ztrácí sebevědomí, sebelásku, sebedůvěru, ba klesá na sebehodnotě, vytvořil jsem na Vaši žádost FC Kurz Cestou vnitřní síly, po kterém následuje další FC Kurz Jak čelit manipulaci. Ano, právě Vaše umíněnost “dělat čárku tam, kde už protějšek udělal tečku”, může zavinit, že zůstanete nešťastní a závislí dlouhodobě, a to na někom, kdo si s Vámi třeba i jen hraje. Jak si tedy uvědomit, že milujeme pouze představu o člověku, která ve skutečnosti neexistuje? Jak si přestat vyčítat to množství času, které jsme utopili v plané a naivní naději? Jak rozpoznat ten vztah, na který se vyplatí čekat, od toho, který nám jenom krade čas, a tím i náš život? Jak zastavit lavinu pochybností, že druhému “nejsme dost dobří”, tudíž možná nebudeme dost dobří nikomu?
Jelikož v uzavřené skupině žádáte o klubový článek na toto téma, rád Vám vyhovím. Ukažme si tedy, jak krok za krokem opustit představu a přemoci svůj vlastní mozek s jeho manýrou neodcházet, ačkoli ve vztahu už nic není, jen čekání a bolest:
1. krok: Připusť, že všechno může být i jinak, než jak se to zdá
To, jak vidíme druhé a jejich chování k nám, je primárně utvořeno naším vlastním myšlením. Rádi soudíme druhé podle sebe, a tudíž považujeme za normální to, co by na jejich místě bylo normální pro nás. Jestliže druhé milujeme, pak nám připadá přirozené, že by si nás oni měli vážit, chtít s námi být, milovat nás. Proč? Protože tak bychom na jejich místě jednali my – vážili bychom si člověka, který nás miluje. Chtěli bychom s ním být. Sami bychom ho milovali.
Problém této projekce je v tom, že si promítáme do druhých své vlastní normálno. Ale druzí nejsou my. Mají jiný způsob myšlení, jiné pohnutky, potřeby, hodnoty. A hlavně jiné srdce.
Co je normální pro nás, nemusí být normální pro ně. Pokud je milujeme a jsme schopni se pro ně obětovat, ještě to neznamená, že oni budou zrcadlit – být ochotni totéž udělat pro nás. Naopak se může stát, že naší lásky budou zneužívat. Ostatně, o tom je FC Kurz Jak čelit manipulaci.
2. krok: Připusť, že to, co dnes vnímáš jako špatné, se může proměnit v dobré
V předchozím klubovém článku Jak přepnout na pozitivní myšlenky jsem poukazoval na podstatu negativního rozpoložení – že negativní znamená obrácené. Momentálně totiž můžeme (v negativním rozpoložení) vyhodnocovat to, co se nám děje, jen jako špatné, ale s odstupem času se může ukázat, že to, co se tehdy (dnes) stalo, bylo správné a dobré.
Příklad: Jsme-li opuštěni člověkem, který si nás neváží, vyhodnocujeme pociťovanou bolest jako ŠPATNOU zkušenost. Nedochází nám, že bychom jednou mohli být za tuto událost vděční. Odchod člověka, který nás nedoceňoval, totiž může po našem boku uvolnit místo pro někoho jiného a z tohoto pohledu lepšího – který si nás vážit bude. Copak bychom pak mohli tvrdit, že jsme si pohoršili? Copak člověk, který nás nedoceňuje, je lepší než člověk, který nás doceňuje? Respektive: Víme-li, jak nás bolí zkušenost s člověkem, který nás nedoceňuje, pak přirozeně nechceme tutéž bolest/zkušenost opakovat – a nemusíme si už pouštět více k tělu kohokoli, kdo by si nás nevážil. (Ale to už znamená učinit v hlavě náročnou přesmyčku, kdy člověka, který si nás neváží, nechceme).
Tento krok znamená, že si uvědomíme to, že paradoxně lpíme na blízkosti zdroje špatných pocitů. To zní šíleně. Trváme na návratu člověka, který si nás neváží. A to jen proto, že žijeme představou, že si nás určitě vážit bude. Že prohlédne. Že mu najednou dojde, co pro něj všechno děláme a znamenáme. Ale to může být iluze.
Povím Vám konkrétní případ: Oslovila mě Hanka, která lpěla na jednom muži. Definovala ho takto: “Podvádí mě a lže mi.” Proč na něm trvala? “Protože ho miluji.”
Snažil jsem se dostat z Hanky, jak vypadá muž, kterého by chtěla po svém boku. “Nepodvádí mě a nelže mi.”
Moje otázka tak byla jednoduchá: “A je takový tento muž?” To znamená: “Je on TA SPŘÍZNĚNÁ DUŠE?”
Hanka se zarazila. Aktivně chtěla ve svém životě člověka, který podvádí a lže. A divila se, že pak má po svém boku někoho, kdo podvádí a lže.
Hanka potřebovala odlišit REALITU od své FIKCE. Realita je to, co se děje, nebo jaký člověk je. Její realitou byl podvádějící lhář. Naopak fikce je to, co si vytváříme v hlavě. Její fikcí byl tento muž jako BÝVALÝ lhář a sukničkář, který se již napravil. A náročným úkolem pro Hanku bylo přiznat si, že se její fikce nepotkává s realitou.
S vypětím sil to zvládla. Pochopila, že její fikce jí přináší přesně OPAČNÝ život, než jaký si přeje. A že je to svým způsobem dobře. Alespoň pochopila, co jí mozek může provádět a na co si příště musí dát pozor. (Mimochodem, Hanka je dnes šťastně zadaná s mužem, který ji dosud nepodvádí ani nelže. Nikdy by ho ale v životě neměla, kdyby dál lpěla na přesném opaku.)
3. krok: Připusť, že je dobré nastavit si osobní mez
Své FC Kurzy, které mají napomáhat...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům