Psal se rok 2006 a já dostal příležitost hovořit s Rhondou Byrne. Právě vydala Tajemství (The Secret), knihu o Zákonu přitažlivosti a “třech mocných procesech”, které podle australské spisovatelky zajistí čtenářům vyplnění jakéhokoli snu. Zlobil jsem se. Vadilo mi, že těmi “mocnými procesy” jsou 1. Žádej. 2. Věř. 3. Přijímej. Nic víc!!! Jako by stačilo jen vyslovit přání, jen na něj myslet a výsledek spadne z nebe. Přitom takto to v životě nefunguje. A Rhonda to dobře věděla. Věděla, že to nejdůležitější tam chybí. KONEJ! Člověče, zvedni zadek a něco pro splnění svého snu udělej! Jdi za ním, rvi se, a především vytrvej, protože všechno, co za něco stojí, se nezrodí hned, a už vůbec nepřiletí jako pečený holub do úst.
Co nám jen tak spadne do náruče, to pro nás nemá valnou hodnotu. Kdyby člověku stačilo jen zavřít oči a svůj sen si vysedět, nevážil by si výsledku. Teprve když si ho vydře, je hrdý i na sebe. Váží si toho, čeho dosáhl, i vlastní osoby. Miloš Kopecký ne nadarmo říkal: “Štěstí znamená především boj. Člověk totiž dělá šťastným jen to, co si vybojuje, nejlépe v potu tváře.”
Nezapomenu, jak se Rhonda usmála a líbezně poznamenala: “Já to přece vím, ale to by lidé nechtěli číst.” Jen popros Vesmír, důvěřuj v něj a on Ti to přinese. Bez snahy, bez činu. Takový nesmysl. I Rhonda musela svou knihu napsat. Z nebe jí nespadla jen proto, že si ji přála. “Neumíte si představit, jaká práce to byla. Ale stála za to. Dnes jsem šťastná,” pronesla sama.
Sedm stupňovaných otázek
Když jsem začal psát své kurzy, jak se co nejlépe posouvat od konkrétního problému k jeho řešení (přehled jednotlivých vydání, zaměřených vždy na jedno téma, najdete zde), zaměřoval jsem se i na zkušenosti lidí, kteří si splnili svůj sen, ačkoli podle všech předpokladů uspět neměli. Jako Gabrielle Chanel (viz její příběh Cesta Coco Chanel aneb Kde vzít sebevědomí, když ve Vás nikdo nevěří). Vyberu jen jednu její pozoruhodnou myšlenku: “Nejdůležitější pro dosažení jakéhokoli úspěchu je to, co si myslíme poté, co selžeme.”
Jaký hlas Vás v té chvíli ovládá? Začnete o sobě pochybovat? Připouštíte, že druzí zjevně měli pravdu, když ve Vás nevěřili? Propadnete skepsi, že vážně na to nemáte a za nic nestojíte?
Rhonda Byrne by Vám řekla: “Nechte to být. Odpočiňte si, proste, věřte a připravte se, za chvíli budete přijímat úspěch.” Já však říkám: “Nenechávejte to být. Zkuste si položit jednu po druhé následujících sedm otázek. Je jedno, zda si je kladete, když selháváte, nebo když se Vám vysněná cesta daří. Ty otázky Vám pomohou ‚udržet se v proudu, na produktivní trati‘ – nepřestanete makat. Tedy, pokud už víte, že pečení holubi nelétají sami do úst.”
Jak znějí? (Promiňte mi, prosím, tykání. Z koučování jsem na to zvyklý…)
1. Co chci momentálně ze všeho nejvíc?
Neříkej tomu ještě cíl. Říkej tomu zatím sen. A zapomeň na skromnost.
Sen je totiž NĚCO, co Tě činí naplněným, co dává barvu Tvému životu a smysl Tvému úsilí, co Ti pomůže k hrdosti a spokojenosti.
Zformuluj si ho. Nemusí to být rovnou celoživotní cíl. Může být i dílčí, pro někoho banální meta. Možná se chceš vejít do kalhot, možná setřást strach z veřejného vystupování, možná oslovit zajímavého člověka v budově, kde pracuješ. Pro jiné jsou to možná malichernosti, ale ovlivňují Tvé sebevědomí při zdolávání i jiných překážek. Člověk roste na detailech.
Promysli si ho a pak zapiš. Ať ho máš na očích. Pokud si jasně nedefinuješ, co konkrétně je Tvůj životní sen, nikdy ho nedosáhneš. Kdo neví, kam jde, tam nikdy nemůže dojít.
Takže, opakuji: Co chceš právě teď ze všeho nejvíc?
2. Co tomuto snu dokážu obětovat?
Odpověď na tuto otázku definuje nejen bod, ze kterého vycházíš, ale i Tebe samotného.
Umožňuje Ti dozvědět se co nejvíce o sobě. O tom, kdo jsi právě teď. Protože, ať se Ti to líbí, nebo ne, jeden z nejdůležitějších životních principů je: V každé chvíli dostáváš ne to, co chceš, ale to, co potřebuješ. Ba když to ještě přitvrdím: V každé chvíli dostáváš ne to, co chceš, ale to, co si zasloužíš.
Kruté, že? Jenže život není zaopatřovací ústav. Je to obrovský supermarket. Můžeš si přát cokoli, ale musíš to zaplatit. Tím Tě život učí rozpoznávat rozdíl mezi hodnotou a cenou. Hodnota je to, co dostáváš. Cena je to, co za tuto hodnotu platíš.
Všechno, co pro Tebe má hodnotu, něco stojí. O co se nemusíš snažit, to je samozřejmé, nudné, bez hodnoty – přestáváš si toho vážit. Jako třeba zdraví, dokud ho máš. Proto, kdykoli život chce, ať si něčeho vážíš, vezme Ti to. Jen pak vynaložíš úsilí na získání zpět. Tím hodnota získá svou cenu. Zdraví, které se Ti navrátí, pak pro Tebe konečně přestane být samozřejmým.
Aby to, co si přeješ, získalo svou cenu, musíš to zaplatit. Tím to získá hodnotu. Tvou cenou bude námaha, energie, čas, bolest. Pokud to nechceš zaplatit, zapomeň na hodnotu.
Takže, opakuji: Je to, co označuješ za svůj cíl, pro Tebe opravdu tak důležité? Jak velkou to pro Tebe má hodnotu? Vyjádři tím velikost svého snu.
3. Tím, co dělám teď, se tomuto cíli přibližuji, nebo vzdaluji?
Vezmi rozum do hrsti. Pochop, že každý následek má svou příčinu. A mezi nimi bývá přímá (takzvaná příčinná) souvislost: Přejídáš se. Opravdu je divné, že se pořád nevejdeš do těch kalhot? Neučíš se anglická slovíčka. Opravdu je záhada, že pořád ten cizí jazyk neumíš? Neodvažuješ se zeptat. Opravdu je zvláštní, že pořád nemáš osobní kontakt na člověka, který Tě zajímá?
Pobavila Tě ta spojení? Zdá se Ti evidentní, že pokud Tvé činy nejdou ve směru výsledků, nemůžeš do cíle nikdy dojít? Neočekávej, prosím, že se Tvá situace sama zlepší, když si sám pro zlepšení nejdeš. Nevěř, že pouhé žádání kouzelného džina ošálí život. Pamatuj: Život Ti nedává to,...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům