Proč se věrnost ženy pozná, když muž nemá nic, a věrnost muže, když má všechno

Všechno zlé je k něčemu dobré. I to, že nemáte peníze. I to, že Vás někdo hodí přes palubu ve chvíli, kdy začne prožívat úspěch. Nevěříte?

Pak mi dovolte jednu otázku. Jakou roli ve Vašem životě hrají peníze? V mém důležitou. Peníze jsou totiž lakmusovým papírkem člověka. Není pravda, že kazí, ony odhalují charakter. Ať je zničehonic máte, nebo nemáte, umožní Vám to poznat člověka. Jakýkoli zvrat ve Vašem životě, který se týká nejen bohatství, ale i zdraví nebo úspěchu, je zkouškou Vaší i Vašeho okolí – může Vás šokovat, koho jste ve skutečnosti měli celou dobu vedle sebe a věřili mu. To prozření někdy jen zaskočí, jindy ohromně bolí. Tím spíše, když jste si mysleli, že po Vašem boku je spřízněná duše. A přitom najednou je tam pusto, prázdno.

V JáMách spřízněných duší, knize o karmických vztazích, definuji spřízněnou duši jako toho, kdo nikdy neodejde. Nikdy. V době, kdy jsem ji psal, jsem měl za sebou nespočet sezení se dvěma typy lidí. Jednak to byli úspěšní a bohatí muži, kteří lkali: Není lehké najít si partnerku. Není totiž lehké poznat, kdo miluje Vás, a kdo jen Vaše peníze. Proč je to dobré vědět? Inu, peníze se mohou ani ne Vaší vinou vytratit. A co pak protějšek? Zůstane? Nebo zmizí také?

Ale podobné dilema mi z druhé strany svěřovaly ženy, jež už zjistily, jak může některé muže závratně rychlá kariéra či bohatství změnit. Slovo závratná jsem použil záměrně. Psychologie používá příměr k žebříku. Je to jako by muž příliš překotně vyběhl po žebříku až na vrchol, a tam dostal závrať – zatočila se mu hlava a on tak nějak zapomněl, kdo při něm stál po celou cestu či v samém začátku, kdy ještě byl na nejnižším stupínku a bál se jít výš – kdo mu trpělivě držel žebřík, aby jistěji stoupal. A tak, “v tom zmatení”, padá do náruče jiných žen…

Koketujete momentálně s někým, kdo je při penězích? Nebo naopak cítíte, že pro protějšek jsou Vaše peníze určující? Povím Vám příběh, který jsem přibližně rok řešil v uzavřené skupině, tedy v prostředí, jež jsem před lety zakládal proto, abyste měli kde i anonymně sdílet svá trápení a pochopili jejich řešení. To dnešní se týká právě bohatství a vztahových souvislostí.

Tvrdým poznáním na dno

Ještě předestřu: Uzavřená skupina poměrně přirozeně funguje i jako seznamka. Není divu, přes sedm tisíc členů prožilo vztahové zklamání a hledá protějšek, který zklamat nebude chtít. Třeba proto, že to sám poznal z druhé strany.

Členům té skupiny opakuji: Přistupujte k životu jako ke knize: Pro jednou mrzutou kapitolu neodepisujte rovnou celý příběh; někdy stačí jen otočit list a dát s důvěrou šanci nové zápletce. Děj pak může dostat nečekanou proměnu i pointu. Jako tento.

Svou partnerku totiž v uzavřené skupině našel bohatý muž, který předtím tvrdě dopadl na dno. A současně, svého partnera našla opakovaně zklamaná žena, která z předchozích vztahů odešla vždy jen s igelitkou. Pochopíte, co měli společného a proč se vyplatí nevzdávat nalezení spřízněné, rozumějící duše. A že to není náhoda, že právě ti, kdo prožila velká zranění, si pak o to víc váží těch, kdo vědí, jaké to je být zraněn. Ať v tom hrají roli právě peníze, anebo ne.

Nejprve mi dovolte, abych Vám oba představil.

ON: Můj letitý kamarád, čtyřicátník a ZCELA MIMOCHODEM hoteliér, který v covidové době neměl snadné časy. Říkejme mu Jamie. Mluví česky, ale je to cizinec.

ONA: Moje letitá čtenářka, třicátnice, která si ve vztazích vytrpěla své. Ale k oběma osobám se ještě dostanu.

Nejprve proč u Jamieho zdůrazňuji ZCELA MIMOCHODEM: Protože jsem mu doporučil, aby o svém bohatství a společenském postavení v uzavřené skupině zásadně nepsal. Ono totiž není lehké najít člověka, který bude milovat Vás, a ne Vaše peníze, jestliže těch peněz máte spoustu. Ostatně, neméně těžké je najít člověka, jenž zůstane po Vašem boku, pokud ze spousty peněz nemáte zničehonic skoro žádné.

JEHO příběh

Tato fotografie vystihuje Jamieho minulost. Přepych, noblesa, nakloněné ženy. Opakuji ale: Je to minulost. Jamie od dětství snil o podnikání v oboru hospitality. Byl přirozeně pohostinný, úslužný. Z jednoho malého penzionu měl záhy dva větší, ve třiceti kupoval první hotel a ve středním věku zaměstnával tisíc lidí. O reprezentativní ženy, zbožňující být jeho přívěsky, neměl nouzi. Tedy, dokud se mu dařilo. Jakmile se Jamieho byznys, vinou protikoronavirových opatření, zastavil, řekly mu sbohem.

Tehdy mi napsal smutný, frustrovaný. Proklínal své podnikatelské těžkosti. Podle něj mu braly spřízněné duše, které miloval. Obrátil jsem tento jeho klamný pohled. Učil jsem ho naopak podnikatelské pády považovat svým způsobem za požehnání, protože ho zbavovaly těch žen, které měly rády jen jednu polovinu jeho Já, tu úspěšnou: “Jamie, kdo nehodlá být po Tvém boku, když se Ti nedaří, si těžko zaslouží být po Tvém boku, až se Ti opět zadaří.” V knize JáMy spřízněných duší to píšu ještě jinak: Skutečnou loajalitu lidí poznáme hlavně tehdy, když se nám nedaří. Proto také muž pozná věrnost ženy, když znenadání nemá nic  a ona nachází všechny důvody ho opustit. Zůstane jen ta, která opravdu bezpodmínečně miluje.

A bezpodmínečně znamená nejen z rozumu, ale i ze srdce.

JEJÍ příběh

Eva vždy toužila po úspěšném partnerovi. Takovém, na kterého bude moci být hrdá, který si poradí v problémech a bude pozitivním příkladem jejich dětem. Současně však věděla to, co některé ženy opomíjejí. Že úspěch nepadá z nebe. Že jej muž nejprve musí vytvořit, a pak udržovat. A to stojí moře času, energie a nervů.

Zpočátku Eva žádného úspěšného muže neměla. Byla jen s vrstevníky, kteří stáli teprve na začátku úspěšné cesty. Snažila se je tedy trpělivě podporovat a někteří se úspěšnými skutečně stali. Byla tedy šťastná, že jim pomohla, věřila, že jí budou vděční a svůj úspěch budou alespoň zčásti považovat i za její. Ale přišlo zklamání. Ti úspěšní muži se jí zbavili. Nechápala to – proč opustili tu, která je celou dobu podporovala? Evu jsem tedy vzal k žebříku. Požádal jsem ji, ať hodně rychle vyběhne na vrchol. Když se zastavila nahoře, pocítila závrať. Tak jako ti, kterým se po příliš rychlém úspěchu zamotá hlava a najednou padají do cizích náručí – kolegyní, klientek, kamarádek. Jako by vystoupali do nebe, až nad oblaka, a přes tu mlhu už na Evu nedohlédli. Jako by pro ně byla příliš nízko, příliš vzdálená. Tak Eva poznala, že opravdová láska a věrnost muže se pozná tehdy, když má najednou všechno. Není pravda, že peníze kazí charakter. Peníze ODHALUJÍ charakter.

“Mám jenom smůlu?” ptala se mě Eva. “Mám jenom smůlu?” ptal se mě Jamie. Přitom byla jen otázka času, než se v uzavřené skupině najdou. Jako jiné páry. Nejdříve se však potřebovali pročistit. Oba. Jinak by přes pomyslné slzy druhého neviděli. A to byla moje práce, kterou detailně popisuji v knize Sami.

Proč odchod více bolí toho, kdo zůstává?

“Peníze mi rozbily vztah,” říkali oba. Jamie i Eva se však mýlili. Peníze ještě nikdy nerozbily vztah. Vždy ho rozbil člověk.

A kde je rozbití, je i bolest. Eva ji konkrétně pocítila, když jednou večer překvapivě nemohla zasunout klíč do zdířky zámku bytu tehdejšího partnera. Volala mobilem zámečníky a oni se jí vysmáli: “Vždyť jsme na jeho pokyn vyměnili zámky.” Když se snažila dozvonit, otevřela jí už jiná žena a hodila jí před práh osobní věci. Tehdejšímu partnerovi se nedovolala, telefon jí už nezvedal. Přesto mi říkala: “Nedokážu ho přestat milovat.” Není divu. Cítíme emocemi, ne rozumem. Proto, milujeme-li bezpodmínečně, často vypadáme jako bez rozumu.

Mezitím Jamie také...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům