Máte strach, nebo už úzkost?
Obraz, kterého se bojíte, ovládá Vaše psychiku?
Prosakuje už i do fyzického zdraví? Z pouhého strachu se už stala tíseň, která způsobuje nespavost, unavenost, nesoustředěnost, nevýkonnost, frustraci, přecitlivělost – a právě úzkost?
Pak, prosím, věnujte pozornost následujícím slovům. Můžete je číst, anebo poslouchat (stačí si zapnout přehrávač). Záleží na Vás. Hlavně ať je Vám to pohodlné.
Dvě pomoci
Pro ty, kdo už dlouho nemohou pustit z hlavy ať přítomnost, nebo pouhou představu o tom, co by se mohlo stát, mám jednu systematickou pomoc: sérii psaných FC Kurzů a zejména jejich korunu – poslední vydání Jak pokořit strach. (Pro sebe nebo blízkého člověka, kterému chcete pomoci, seženete pouze zde.)
A pokud zatím jen cítíte, že Vám nebo někomu blízkému, na kom Vám záleží, mizí radost a přibývá temnější uzavírání do sebe, prosím, položte jemu nebo i sobě pod stromeček tento dárek: Vánoční Speciál NEJVĚTŠÍ BOHATSTVÍ V ŽIVOTĚ. Obsahuje kompletní psychohygienu i pro ty, kdo nikdy žádný můj FC Kurz nečetli.
Rozdíl mezi strachem a úzkostí
Alespoň několik základních myšlenek z nich:
Předně je třeba odlišit strach a úzkost. Strach je přirozená a správná emoce, která nás varuje a pomáhá nám. Je jako červená na semaforu. To, že nám zabrání pokračovat za naším cílem, neznamená, že nám chce ublížit. Naopak, červená na křižovatce nám může zachránit život.
Představte si, že stojíte před propastí. Potřebujete přeskočit na protější břeh. Je přirozené a správné, že máte strach, který varuje: Nemůžeš se jen tak rozeběhnout a skočit. Víš proč? Tvůj nejdelší skok, jakého jsi schopen, je přece kratší než vzdálenost na druhý břeh. Když budeš dělat nebojácného a skočíš, zabiješ se. To je podvědomá emoce, která nás hlídá a říká se jí rovněž racionální (rozumový) strach. A to proto, že se dá rozumem vysvětlit, rozumem pochopit a především rozum aktivuje: Nutí nás ještě jednou přemýšlet, než něco uděláme. Tento strach naprosto potřebujeme. Tak jako červená na semaforu nás sice (zdánlivě) zabrzdí, ale současně přiměje jít dál bezpečněji – opatrněji, jinudy (v případě příliš široké propasti).
Rozumíte tomu, prosím? Ještě polopatičtěji vysvětluji strach, jeho fungování i práci s ním v Jak pokořit strach. Pro každého, koho sužuje strach, by to měla být povinná četba!
Jiná je ovšem úzkost.
Úzkost je v podstatě dlouhodobý a neléčený strach.
Jak vzniká a co dokáže úzkost
Opět alespoň základní myšlenky:
Na začátku má člověk jen strach. Ten ho nutí více přemýšlet. Například i o tom, kde se vzal. Proč si v určitém momentu nevěříme. Proč máme tísnivý pocit z lidí, které neznáme a kteří nám nikdy neublížili. Proč si negativně vykládáme něčí slovo nebo reakci gestem. Vždy to má důvod. Pokud si ho neuvědomujeme, může být v hluboké minulosti, třeba i v dětství. (Více o tom již v Jak pokořit strach.)
Tento strach, pokud dlouhodobě neřešíme, se rozvine v úzkost. Úzkosti se říká také strach emocionální. Neaktivuje rozum, ale emoce, ty nejhorší. K tomu alespoň jednu poznámku: Lidský organismus obecně funguje tak, že “pokud nechceme myslet, musíme trpět”. Pokud si škodíme a rozumem to neřešíme, přijdou až nesnesitelné pocity, které už nemůžeme vydržet, a potom konečně zvolíme změnu – vyřešení problému. O to úzkosti jde. I ona nám tedy má pomoci. Probudit nás, ale už brutálním způsobem. A člověk vypojeného rozumu tomu většinou neporozumí.
Lidé s úzkostí si vezmou prášek, aby úzkost nevnímali. Ale ta úzkost je varuje. Je to jako jet ke křižovatce a spatřit červenou – tak si honem nasadit ty nejčernější brýle, abychom mohli projet.
I úzkosti je tedy třeba porozumět. Rozumem, ne emocemi. Úzkost vypadá jako představa, co by se mohlo stát, co se stát nesmí, co když se stane, tak mě určitě zničí. Kdyby mě vyhodili z práce. Kdyby náš dům zasáhla raketa. Kdyby můj nejbližší člověk zemřel dnes v autě na silnici. Pro úzkost zdánlivě není žádné opodstatnění. Rozum těch lidí, kteří jsou kolem nás, velí kroutit nad námi hlavou. Ale úzkost není nikdy nic nepochopitelného.
Úzkost (jakožto emocionální strach) je zásadně vázaná na špatnou...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům