Něco Vám přečtu. Paní Eva mi napsala: „Pane Casanovo, moc ráda poslouchám Vaše Řešidlo, hodně mi dává, ale mohl byste taky něco říct hendikepovaným lidem, kteří se hůře pohybují nebo chodí o holi, jak lépe přijmout svoji situaci a kde vůbec hledat naději k seznámení, aby člověk nebyl sám?“
Máte stejné trápení? Nebo víte o někom, koho v průběhu života potkal těžký úraz, vážný nemoc nebo k němu osud nebyl vstřícný už při narození, a on si v důsledku toho říká “Jsem horší než druzí… A když nemohou partnera sehnat ti zdraví, jak mohu já s hendikepem”?
Kdo četl mou knihu JáMy spřízněných duší, můj pohled zná. A také zná můj životní příběh, který se týká vztahu s hendikepovaným protějškem. Kdo knihu nečetl, ten ať vnímá opravdu dobře:
1. Nedostatky viditelné a skryté
Na celém světě není jediný člověk, který by neměl nějaký nedostatek. Každý má. Tyto nedostatky se však dělí do dvou skupin.
Jsou nedostatky, které vidíte na první pohled, a pak ty, které vidět jen tak nejsou – které se projeví až časem. A já se ptám: Které jsou lepší?
Myslíte, že je lepší vidět člověka například na vozíčku, vidět TEN JEHO hendikep, nebo je lepší začít si s někým, kdo vypadá jako filmová hvězda, ale TEN JEHO nedostatek je uvnitř – například je to darebák – a možná právě proto, že vypadá jako filmová hvězda, a tudíž ví, že o něj vždycky bude ve vztazích zájem, a tudíž buď budete poslouchat Vy jeho, nebo Vás hodí přes palubu. S kým myslíte, že budete mít pravděpodobněji šťastnější život?
2. Síla viditelná a skrytá
A pojďme na opačnou stranu měřítka. Od nedostatků k přednostem. Od slabostí k síle.
Co myslíte, že o člověku napovídá to, že je například na vozíčku? Možná se už musel vyrovnat s mnoha nesnadnými událostmi i okolnostmi. Možná ví, jaké to je, když se mu lidé posmívají, když se do něj trefují. Možná musel už jako dítě překonat šikanu a nadávky. Možná byl hodně často a hodně dlouho sám. Nic z toho není lehké. A co není lehké, to přirozeně posiluje.
A když jsme u těch posilovačů, možná ten člověku – schválně, zda se mnou budete souhlasit – ví, jaké to je, když něco nelze ovlivnit, změnit, když se s tím musíte akorát vyrovnat. Musíte! VY musíte! Chápete? Mluvím o Vás, o těch takzvaně zdravých lidech, kteří se dívají na takzvaně handicapovaného člověka na vozíčku nebo o berlích nebo o bílé holi, a přitom si zoufáte pro svůj kdejaký banální problém – že na Vás někdo dnes špatně promluvil, že se na Vás někdo křivě podíval, že Máňa v práci má novou kabelku, zatímco Vy ji ještě nemáte. Jestliže s těmito pitomými maličkostmi přijdete za člověkem, který má viditelný zdravotní problém, on se Vám nebude pro Vaši malost smát, on se Vám bude jen divit, že tohle pro Vás může být životní problém. Proč to říkám? Protože když se on dokázal vyrovnat s něčím mnohem těžším než Vy, přirozeně také ví, jak Vás dostat do pohody a vyrovnanosti po něčem objektivně naprosto banálním.
3. Partnerství viditelné a skryté
A tím jsem u toho podstatného, co ostatně znáte z knihy JáMy spřízněných duší. A to je nejen můj pohled, ale i moje osobní zkušenost: Totiž, že člověk, který dokázal přijmout a překonat svůj hendikep, je z mnoha důvodů skvělý, ba téměř ideální partner.
Protože si Vás dokáže vážit, když si vážíte Vy jeho.
Protože Vás dokáže podpořit jako nikdo jiný.
Protože přes všechna...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům