Ano, i takové dotazy dostávám.
Padl i při prvním z předvánočních setkání. Ten člověk mi sdělil: „Už nemohu dál. Nevydržím hrát tuto dvojí hru. Dělat na jednu stranu milujícího člena rodiny, a na druhou stranu hrát opačnou roli – toho, kdo se rozhodl rodinu rozbít a žít s někým jiným. Musím to rozetnout. A musím teď před Vánoci. Jen nevím jak.“
Ze stohu dotazů, které mi posíláte, vyberu namátkou další: „Petře, mám tajnou milenku. Už dva roky. Partnerka to neví, ale je to neudržitelné. Už loni jsem s milenkou nemohl být na Vánoce a ona pohrozila, že je to naposledy. Že pokud s ní nebudu na Štědrý večer letos, půjde přímo za mou partnerkou a vyklopí jí to. Jsem rozhodnutý to partnerce říct. Jenže je tu problém: Ona mě miluje. Jak jí to říct a neublížit? Jak jí vysvětlit, že jí už dva roky lžu, zatímco ona pro mě v životě dělá první poslední?“
Každý rok se pro mě Vánoce stávají nejtěžším obdobím. Je nejvíce případů bezmoci a hořkosti u lidí, kteří ještě teď nevědí, vedle koho vlastně žijí. A čím déle něčí tajný dvojí život trvá, tím je jasnější, že až praskne, bude to zejména milujícího partnera o to víc bolet. I proto jsem napsal Vánoční Speciál a proto jsem nabídl po všechny středeční večery možnosti setkání, abych mohl pomoci z očí do očí těm, kdo nějaký nenadálý šok nebudou zvládat. Třeba poté, co jim těsně před Vánoci oznámil konec někdo, koho oni přitom vroucně milují.
Hlavní hodnota
Každému, kdo váhá oznámit druhému své rozhodnutí odejít, ačkoli je o něm již vnitřně přesvědčen, pokládám jednoduchou otázku:
Co je horší?
- Nevědět, vedle koho žiju, a být šťastný.
- Dozvědět se, vedle koho jsem žil, a být nešťastný.
Správně na to dokáže odpovědět jedině ten, kdo zná hlavní hodnotu života. Ten totiž současně vycítí, že v obou nabídnutých variantách chybí důležité upřesnění.
Nevědět, vedle koho žiju, a být CELOU DOBU šťastný.
Dozvědět se, vedle koho jsem žil, a být V TUTO CHVÍLI nešťastný.
Obě vložená upřesnění totiž vycházejí z oné hlavní hodnoty života.
Hlavní hodnotou každého života je čas. Proto to nejdůležitější v životě je nemarnit čas. Marnit čas totiž znamená marnit život.
Nemarnit život ovšem není tak lehké, jak se zdá. Aby člověk nemarnil svůj čas a život, potřebuje být silný – potřebuje totiž zvládnout dost těžké věci: otevřenost, upřímnost a pravdu.
Nic z toho není lehké. Je to však nutné, pokud chcete nemarnit život.
Krádež hlavní hodnoty
Ve své knize L.E.Ž., která pomáhá zvládat faleš, nevěry, zklamání, zrady, pomluvy nebo manipulace, zdůrazňuji, že lhaní jako takové není z psychologického pohledu problém ani tak morální, jako časový. Lhaní totiž především okrádá člověka o čas. Jak toho člověka, který „musí“ lhát, tak toho člověka, který je obelháván. Kdo miluje, ten si nezaslouží být obelháván. Kdo miluje, už tak obětuje svůj život druhému. Je-li obelháván, pak přichází ještě o další kus života, který mu už nikdo nikdy nevrátí zpět. Opravdu si to milující člověk zaslouží?
Těch, kdo obelhávají milující protějšky, se ptám: „Vždyť pravda stejně vyjde najevo, a co pak?“ „Nechcete-li druhému ublížit, proč děláte vše pro to, abyste mu ublížili?“ Pro ty, kdo obelhávají druhé, je to těžké pochopit. Lhaní je totiž způsob myšlení. A člověk má jenom jedno myšlení. To znamená: Kdo lže, ten pochopitelně lže nejen druhým, ale i sobě. Jeho kardinální vnitřní lží jsou dvě domněnky: „Na mou lež se nikdy nepřijde“ a „Když se na ni náhodou přijde, druhý mě určitě pochopí“. Obávám se, že je to lež. Druhý Vás nepochopí. Nepochopí hlavně to, proč jste mu vzali čas, tedy život. Co špatného Vám takový člověk provedl, že jste mu ukradli to nejcennější, co v životě má? Toto dělá lež.
A tím se vrátím k původní otázce. Nevědět, vedle koho žiju, mi umožňuje být šťastný po celou dobu, co to nevím. To zní idylicky. Psychologický problém však spočívá v tom, že jakmile se to dozvím, zjistím, že to nebylo skutečné, že tato nádherná část mého života neexistovala, že to nádherné ve své minulosti mohu škrtnout, protože to nebyla pravda. Je to podobné, jako když ve fotbalovém zápase dáte gól a rozhodčí ho po konzultaci s videoasistentem odvolá. Co Vám zbude z té radosti, že jste vstřelili gól? Nic. Jen pachuť. Zklamání. Neuspěli jste. A čas mezitím uplynul.
Psychologický důsledek obelhání
Ve své knize L.E.Ž. upozorňuji ještě před jedním, mnohem vážnějším dopadem obelhávání. Nejde jen o to, že pravda vyjde najevo. Nejde jen o to, že obelhaného bude bolet. Jde hlavně o to, že po Vašem obelhání už nikdy nikomu nemusí věřit. Jak by mohl někomu v budoucnu věřit, když právě zjistil, že lidé svou „upřímnou“ lásku dokážou „mistrně“ předstírat, potažmo když ani dávat první poslední nestačí k tomu, aby partner zůstal a neodešel? Jakou budoucnost svým obelháváním připravíte takovému člověku?
V knize L.E.Ž. píšu: Obelhat toho, kdo Vás miluje, může znamenat zničit ho. A já se ptám: Proč to děláte? Abyste si zachránili pověst? Tu si stejně nezachráníte! Abyste tomu, kdo Vás miluje, neublížili? Tomu stejně ublížíte! Dokonce ještě víc než upřímností. Lež prokazatelně ubližuje více než pravda. Pravda totiž bolí chvíli, ale lež, která vyjde najevo, má pak doživotní následky. Jaké, to už víte. (Více o všech psychologických souvislostech v knize L.E.Ž..)
A tak prosím: Přestaňte lhát. Hlavně přestaňte lhát těm lidem, kteří Vás mají rádi. Oni si to nezaslouží. Oni si zaslouží pravdu. A pokud jim chcete ublížit „co nejméně“, pohlídejte si, ať Vaše sdělení obsahuje následující tři složky.
Tři složky pravdy
- Řekněte PROČ. Proč odcházíte.
- Řekněte, JAKOU CHYBU Váš protějšek udělal.
Upozornění: Body 1 a 2 nejsou totéž. I když budete tvrdit, že důvodem Vašeho odchodu je daná chyba protějšku, nezaměňujte jedno a druhé. PROČ je Vaše proč. Říká, s čím nejste schopni žít Vy, ne ten druhý. Navíc důvod, proč odcházíte, nemusí mít s chybou protějšku nic společného, respektive můžete zjistit, že údajná chyba Vašeho protějšku je do jisté míry Vaší chybou. Příklad: Řeknete, že odcházíte proto, že potřebujete „více sexu“, než máte se svým protějškem; tudíž „nedostatkem protějšku“ je z Vašeho pohledu to, že „on potřebuje méně sexu“...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům