Záleží Vám na vztazích s druhými, jste takzvaní Stavitelé? Snažíte se vždy svému okolí vyhovět? Umíte řešit problémy, uvědomovat si a přiznávat své chyby? Nejste pro nikoho přítěží, tedy jste i soběstační? Sečteno, podtrženo: Dokážete se postarat o sebe i o druhé, a přece Vás někdo ponižuje? Pokouší se Vás někdo přesvědčit, že vůbec nejste tak přijatelní, tak dostateční, tak schopní, tak přitažliví, tak oblíbení, jak si myslíte nebo jak o Vás říká část Vašeho okolí? Trápí Vás, co těmto lidem na Vás vadí? Věřte mi, že Vás to trápí zbytečně. Vysvětlím Vám proč.
Děkuji za všechny Vaše dotazy. Zodpovídám je v mluvených Řešidlech, v tištěných knihách Řešidlo 1 a Řešidlo 2 a samozřejmě při osobních setkáních. Odpovím také Radkovi, který mi svěřil své trápení těmito slovy: „Petře, starám se o sebe, svou práci, své malé štěstí. Když mohu, rád pomohu i druhým. Mnozí lidé mě mají rádi. Proč ale jiní mají potřebu mě napadat, pomlouvat? Proč při každém mém úspěchu zhorší své chování?“
Potřeba ponížit
Vysvětlím to, podobně jako v knize toxických situací L.E.Ž., polopaticky. A příměrem, který pochopíte.
Nejprve polopatický pohled: Aby Vás někdo chtěl ponížit, musíte být za prvé výš než on a musí to za druhé jemu vadit. Pokud jste tím, co dokážete, výš než on, pak ho převyšujete, a pokud mu to vadí, pak začne cítit potřebu něco změnit tak, abyste ho už nepřevyšovali. Proto Vás ponižuje. Je níž než Vy a k tomu slaboch. Toto je důležitý dodatek. Objasním to oním příměrem.
Co s porážkou aneb Dva světy
Představte si, že sportujete. Jste běžec, sprinter. Ale někdo ve vedlejší dráze běží rychleji než Vy. Co můžete udělat, aby se to příště neopakovalo?
Pokud jste vnitřně silný člověk, pak přijmete lekci, kterou Vám uštědřil. Překousnete, že je momentálně lepší než Vy, poděkujete mu za takto nastavené zrcadlo, přiznáte, že máte rezervy, a připustíte, že kdybyste tyto rezervy odstranili, mohli byste být také rychlejší. To všechno se potká u Vašeho KONSTRUKTIVNÍHO rozhodnutí trénovat. Zatnete zuby a dřete na sobě, den co den, abyste se rychlejšímu vzoru vyrovnali, ba ho i předčili.
Silný svět
PRACUJETE NA SOBĚ, to je cesta vnitřně silného člověka. K čemu vede? Že se den co den pomalu, ale jistě zlepšujete. Že jste díky vlastní síle a zarputilosti stále rychlejší verzí svého Já.
Proto mluvím o vnitřně silném člověku. Pragmaticky vzato: Silný člověk je ten, který unese to, co je těžké. Jako například: přijmout prohru, překousnout, že zaostávám, hledat na sobě chyby, ty pak analyzovat a odstraňovat… Tohle všechno je těžké. Proto tohle všechno, co jsem právě vyzvedl a pojmenoval, slaboch NEDOKÁŽE. Vraťme se k tomu příměru.
Slabý svět
Budete-li slaboch a někdo ve vedlejší dráze poběží rychleji než Vy, NEpřijmete porážku, NEpřekousnete, že je lepší, NEpřiznáte, že máte rezervy, NEpřipustíte, že byste mohli být rychlejší, a to všechno vede k tomu, že NEtrénujete víc, NEpracujete na sobě, naopak hořknete v NEnávisti, NEpřejícnosti vůči rychlejšímu běžci, a přitom chcete být stejně úspěšní jako on. Položme si ale stejnou otázku jako v prvním případě: Co můžete udělat, aby se to příště neopakovalo? Co Vám zbývá, když nehodláte ani vzdát závod, když toho rychlejšího běžce chcete, i bez tréninku, porazit?
Zbývá Vám jediné – nějak ho znevýhodnit. Jestliže sebe nemůžete vlastním tréninkem zvýhodnit, a přece chcete být stejně rychlí jako on, pak on musí zpomalit, abyste do cíle doběhli stejně. A jak toho docílit? Budete mu muset podrazit nohy, přišlápnout tkaničku, jakkoli ho rozhodit, fyzicky či psychicky, aby pozbyl sebevědomí. Nějak mu odebrat jeho sílu, jeho rychlost, jedině potom můžete být „stejně rychlí jako on“. Proč ale tuto větu dávám do uvozovek? Protože, a v tom je nejtěžší problém i karma slabochů, Vy NEBUDETE RYCHLEJŠÍ, než jste byli. Budete nadále STEJNĚ POMALÍ, jen si v hlavě vytvoříte iluzi, že jste lepší (silnější).
Toto je důvod, proč to slaboch dělá. On na sobě nechce pracovat, a přesto si chce připadat schopnější. Nebo se potřebuje vedle Vás cítit silnější. Nebo potřebuje v druhých nebo v sobě vyvolat dojem, že má nad Vámi moc, že Vás má v hrsti, že má Váš respekt. Jenže to je znovu jen jeho iluze. On respekt nemá, a proto musí použít nějakou formu násilí, aby měl pocit, že je silnější.
Potřeba „nasílit“
Celou jednu knihu jsem věnoval různým formám ponižování a sbírání se z nich. Jmenuje se
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům