Jeden druhému ublížil. Viník si ale uvědomil svou chybu. Byl ji ochoten napravit, neopakovat.
Druhý, kterému bylo ublíženo, chtěl minulost smazat. Ale nešlo to. Minulost nejde odstranit, vrátit ani změnit.
Jak to tedy udělat, aby chyba přestala v hlavě a srdci existovat?
V živém vysílání o metodě PPP jsem zmínil knihu L.E.Ž., která ukazuje cestu k obnově důvěry. Ta cesta není snadná, ale existuje. Pár však musí pochopit několik podmínek, bez jejichž splnění opakovaná šance nevyjde. A ze společně prožívaných Vánoc se může stát kolosální průšvih. Minulost totiž může právě v nejcitlivější chvíli ožít (viz příklady v záznamu živého vysílání).
Kauzální nexus
Neexistuje následek bez příčiny. Psychologie tomu říká kauzální nexus – vztah mezi příčinou a následkem. Zjednodušeně řečeno: Nemá smysl léčit následek, neodstraní-li se příčina. Naopak odstraní-li se příčina, zmizí následek. Toto je pět statisticky nejčastějších příčin nejzbytečnějších rozpadů vztahů či poškození důvěry mezi lidmi:
(Současně jde o pět podmínek, které když pár pochopí a zvládne, může úspěšně obnovit i vztah. Ve skutečnosti totiž pár změní svůj způsob přemýšlení a chování ve vztahu. Neobnoví se vztah dvou původních lidí, ale dvou nově jednajících bytostí.)
1. podmínka: Nesnažte se číst myšlenky druhého
Nejprimitivnější chybou je domněnka, že „druhého znám“. „Vím, na co myslí.“ „Vím, co udělá.“ „Vím, jak moc mě miluje.“
Následné překvapení/zklamání je důkazem, jak málo jste druhého znali. I po desetiletích vztahu mohou být lidé doslova šokováni, vedle koho celou dobu žili (viz formy prozření v knize L.E.Ž.).
Domněnky nejsou ničím jiným než podceňováním komunikace. Nekomunikující partneři mnohdy vycházejí z projekce, z očekávání, že „co je normální pro mě, to bude normální pro druhého“.
Tudíž nutí druhého „číst jejich myšlenky“. Nesvěřují se s tím, co je trápí nebo co jim vadí, domnívají se, že to druhý „musí vycítit“. „Vždyť je to tak jasné!“ zní nejhlubší omyl, ve kterém podobné nekomunikující partnery obvykle ještě utvrzují jejich přátelé. Protože se každý člověk obklopuje stejnými typy lidí („vrána k vráně sedá“), diví se i tito přátelé: „Děs! Opravdu to Tvůj protějšek nepochopil? To je ale hlupák, opusť ho!“
Tím spíše, když se vztah už jednou narušil nebo dokonce rozpadl pro nekomunikaci, mluvte spolu raději více než méně. A stydíte-li se, zaveďte si hru na „hodinu pravdy“, vkládejte si osobní připomínky na lístečcích do zvolené krabičky, čtěte je a diskutujte o nich v domluvený čas. Anebo si zahrajte na „hádání myšlenek“. Jeden napíše, na co právě myslí, a druhý současně, jakou myšlenku odečetl svému partnerovi z očí. Zaskočí Vás, jak málo svého partnera znáte (zejména, když podceňujete komunikaci).
2. podmínka: Nehledejte dokonalého člověka
Druhou nejprimitivnější chybou a příčinou rozpadů vztahů je hledání ne někoho, kdo by byl lepší než současný partner, ale kdo by byl bezchybný. V této iluzi hledače podporuje zamilovanost, chemická zaslepenost, která zatemní mozek a zamilovaný je pak přesvědčen, že potkal někoho bez jediného nedostatku a se samými přednostmi – dokud zamilovanost, ten růžový šátek na očích, neodezní.
V knize L.E.Ž. jde o základní kapitolu, která přes svou logičnost stále mnoho lidí v reálném životě překvapí. Ačkoli totiž vědí, že dokonalý člověk neexistuje, neváhají tvrdit, že takového potkali, ba že dokážou „spřízněnou duši“ definovat po několika dnech či týdnech vztahu. Reálně nejsou. Skutečnou spřízněnou duši totiž poznáme až v těžkých chvílích – podle toho, že nás neopustí. Zejména zamilovaná dvojice ovšem na začátku skutečně těžkými chvílemi neprochází. Zamilovaný pár se naopak vídá jen tehdy, když to oběma vyhovuje, když nemají „své dny“ a pokaženou náladu. I to se podílí na iluzi, že protějšek je bez vad a je s ním jen krásně.
Speciální kategorií jsou pak ti, kteří se řídí pouze vzhledem. Spatří vizuálně dokonalý protějšek a spojí si s ním iracionální asociaci typu „ten bude určitě hodný“, „dobrý rodič“, „s tím budu mít krásný život, spřízněné hodnoty“. Někdy stačí kavalírské chování a vznikne emocionální zkratka typu „to není idiot, tudíž s ním se budu mít královsky“, „ten bude mít jistě špičkové vzdělání“ a „to bude charakterově čistý člověk“. Tito lidé bohužel zcela přehlížejí klamy typu přetvářky a manipulace.
Kdo jednou v tomto směru selhal (byl nevěrný; více souvislostí v knize L.E.Ž.), potřebuje hlubší mentální změnu, ne jen se spálit. Potřebuje hlavně pochopit, proč stojí za to vážit si stávajícího partnera, proč pohled nedostatku zaměnit za...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům