Tak dlouho chodil se džbánem pro vodu, až se ucho utrhlo.
Než se utrhlo, věřil, že se nikdy neutrhne.
Nedal na varování, že všechno má své meze. I džbán. I člověk. I lež.
Neposlouchal, že člověk není dokonalý a jednoho dne prostě udělá chybu. I v tom, jak lže.
Vršil lži jako domeček z karet, až jednou zapomněl, co komu kdy řekl. Popletl to. A lež vyšla najevo.
Tehdy jeho partnerka potřebovala knihu L.E.Ž., aby porozuměla jeho lžím. A on sám přišel na Setkání mě požádat, jak obnovit její důvěru, jak ji získat zpátky, jak upevnit to „utržené ucho“, které se ale k „džbánu“ už špatně lepí. Nedrží totiž tak pevně jako předtím. Stejně jako důvěra člověka, kterou poškodíte, už nikdy nebude jako dřív.
Pět důvodů
„Když chcete,“ řekl jsem mu, „aby Vám někdo věřil, nesmíte mu lhát.“
Sklopil oči. Teď už to věděl. Teď už měl zkušenost. Bohužel, zkušenost je to, co přichází až poté, co jsme to potřebovali.
Chtěl začít se vztahovým životem znovu. Udělat tlustou čáru za minulostí. „Jak to nejlépe udělat, abych neměl plnou hlavu výčitek?“ ptal se. I proto vznikla moje nová kniha ZNOVUZROZENÍ. Aby lidé, kteří nejsou spokojeni s dosavadním životem, mohli začít život nový. Krok za krokem. Změnu za změnou. První rok nového života může být třeba hned zítra. (Více o knize zde.)
Jeho první krok? Pochopit pět důvodů, proč je skutečně hloupost lhát tomu, kdo nám věří. K vypočítání Vám stačí jedna ruka. Počítejte se mnou, prosím, na prstech:
1. Pravda může vytvořit bolest, ale lež utrpení
Rozdíl mezi bolestí a utrpením je v tomto: Bolest je nevyhnutelná reakce na vnější podnět (například něčí lež). Bolesti nejde zabránit, ale časem odezní. Naopak utrpení je volitelná reakce na vnitřní prožitek (například na přemýšlení o něčí lži). Utrpení lze ovlivnit, lze zastavit. Protože bolest je tělesná reakce, zatímco utrpení je psychická reakce – to, co ve své psychice s prožitou bolestí děláme, jak si ji opakovaně připomínáme. Tak jako otázky: „Proč mi lhal? Čím jsem si to zasloužil? Co je na mně špatného, že si nezasloužím slyšet pravdu?“
Lež vytváří utrpení. Dlouhodobé točení v začarovaném kruhu. Zato pravda může jen bolet. Pravda může přinést zklamání dané neadekvátním očekáváním. Ale lží se hroutí nejen budoucnost, nýbrž i minulost. Kolik pravdy mohlo být na vztahu (lásce), když její konec provázela lež? Kde nemůže být důvěra, kolik tam může být oboustranné lásky?
Jak varuji v knize L.E.Ž., bez důvěry není vztah. Zabít v člověku důvěru je tedy nejsnazší způsob, jak o toho člověka přijít. To však lhář pochopí obvykle až poté, kdy vztah umře. Kdy mu dojde, že nejvíce ze všech byl obelhán on sám. Že jeho lež mu lhala. Protože jediná pravda zní: „Když chceš, aby Ti lidé věřili, nesmíš jim lhát. Když jim lžeš, nediv se, že Ti přestanou věřit. Vytváříš-li utrpení, pak utrpení bude to jediné, co Ti na konci zbude. Tvé vlastní utrpení o samotě.“ Tak totiž funguje karma.
2. Lež ubližuje. Nechcete-li ublížit, nelžete
„Byla to chyba,“ řekl, ale to nevěděl, co říká. Lhaní není chyba. Není to ani náhoda. Lhaní je vědomé rozhodnutí, které lhář uvážil. Jen ne dostatečně. Lež totiž není řešení.
Lhát neznamená vyřešit problém, ale vytvořit nový problém. Lhát neznamená nikoho nezranit, ale zranit, byť dodatečně, všechny, kdo věřili, a sebe nádavkem.
Někteří lháři jsou přesvědčeni o tom, že když zalžou, neublíží. Jenže lež, na kterou se přijde, dodatečně ublíží mnohem víc než pravda. Proč? Pravda totiž přichází čelem, zatímco lež je zákeřná, bodne do zad a říká: „Nic se neděje.“ Člověk krvácí, umírá, ale lhář mu říká: „Nic se neděje.“ Člověk přichází o čas, o ten, který mohl věnovat jinému, perspektivnějšímu vztahu, a který mu nikdo už zpátky nevrátí. V tomhle je lež nejhorší. Bere důvěřujícímu člověku čas, život. Věříte iluzi, a ta se jednoho dne rozplyne. I proto je lepší člověka zranit pravdou než lží. Ať ví, na čem je. On se to totiž beztak jednou dozví…
3. Lež vždy vyjde najevo
Žádnému lháři...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům