Hledáte, a pořád nenacházíte? Máte sklon už rezignovat? Zkusili jste tolik různých typů lidí a vždy to skončilo dříve či později krachem? Proč chybějí Stavitelé, lidé ochotní budovat i přes problémy, s nimiž se i výstavba vztahu potýká? Proč tolik osob při první krizi odchází a snaží se najít někoho takzvaně lepšího?
Pokud si pokládáte tyto otázky, jste možná jako Míša, která mi svěřila svůj dlouhý životní příběh a na konci se ptá: „Petře, jsou vůbec ještě muži, kteří by s jednou ženou vydrželi celý život?”
Děkuji za všechny Vaše dotazy, které mi zasíláte. Odpovědi na ty nejčastější naleznete zde. Pokud se chcete osobně potkat, přijďte na kávu. Z termínů možných Setkání si vyberte zde.
Dočasný gentleman
Předně, obdobu Míšiny otázky, jen v opačném gardu („Jsou vůbec ještě ženy, které by s jedním mužem vydržely celý život?“) dostávám i od mužů. Nicméně abych odpověděl Míše – vskutku žijeme v době, kdy kdejaký muž se k ženě dokáže chovat jako gentleman jeden večer. Ale málokdo to „vydrží“ jeden týden, jeden měsíc, jeden rok, natož celý život. Proč tomu tak je?
Důvodů je mnoho, já půjdu v linii jedné z odpovědí. Uvidíte, kolik problémů v sobě skrývá už ona sama:
Důraz na rychlost
Mnohokrát jsem psal a mluvil o této době – že dnešním trendem je především RYCHLOST. Mít všechno hlavně co nejdříve – objednanou zásilku, vytoužené auto, zajištěnou kariéru, ale i třeba co nejrychleji zhubnout. Jako by se blížil konec světa nebo významně zkracoval život, jako bychom měli proč spěchat, abychom všechno stihli.
Přitom je to klam. Střední délka života se neustále prodlužuje. Tak proč tak spěcháme? Odpověď je v psychologii. Například v tom, že spolu soutěžíme.
Důraz na dokonalost
Díváme se kolem a stresujeme se: „Proč ještě nemám to, co má tamten?“ Anebo nás stresuje okolí: „Proč ještě nemáš po svatbě? Proč ještě nemáš dítě?“ Anebo jde o kombinaci těchto tlaků: „Proč ještě nemám dům s bazénem? Co si o mně druzí pomyslí?“ Nebo: „Kdy budu mít na sociální síti stejnou fotku z luxusní dovolené jako tamta celebrita? Bez toho jsem přece nula!“
A tím se dostáváme ke klíčovému slovu, které má vliv na náš způsob přemýšlení: DOKONALOST. My chceme DOKONALÝ život. A to CO NEJDŘÍVE.
Nesmyslnost
S tímto fenoménem pochopitelně pracuji v knize ZNOVUZROZENÍ. Chci ukázat, jak snadno lze žít šťastnější, méně frustrovaný život. Ale bez Vaší spolupráce se neobejdu. Potřebuji Váš rozum. Abyste o něčem přemýšleli. O čem?
Také chcete DOKONALÝ život? Je mi líto, ale zklamu Vás. Hlavní problém totiž je, že jsme LIDÉ. A cokoli spojené s člověkem NEMŮŽE být dokonalé, protože sami NEJSME dokonalí. Ani nic, co provedeme, vyrobíme, dokážeme.
Jedním z důkazů naší nedokonalosti je fakt, že se honíme za dokonalostí. Nechápeme, že dokonalost neexistuje. Přesto nic menšího/horšího než dokonalost nepřijímáme. „Ten člověk má vadu? V tom případě ho za partnera NECHCI! Ten člověk řeší nějaký problém? V tom případě ho za partnera NECHCI!“ Takto přemýšlíme. Jenže k člověku patří vady a k našemu životu patří problémy.
A tak se děje to, že my všichni hledáme dokonalost, a přitom zůstáváme sami. Protože i VŠICHNI KOLEM NÁS se honí za DOKONALOSTÍ, a tudíž nás míjejí, a současně všichni kolem nás čekají na někoho, kdo je PŘIJME, i když jsou NEDOKONALÍ. Ano, čekají na někoho, kdo se zamiluje do jejich chyb, ale sami chtějí někoho bezchybného.
Cesta ze zakletého kruhu
Kniha ZNOVUZROZENÍ nevznikla náhodou. Rozhodl jsem se k jejímu sestavení poté, co se u mě na Setkání začali objevovat lidé, kteří mají tuto partnerskou představu: Chtějí někoho dokonalého, ačkoli sami vědí, že dokonalí nejsou. Věří však, že si poradí. V horším případě se před novým objektem snaží přetvařovat, tvářit se jako dokonalí, ale pak jsou o to zklamanější, že je nový objekt odmítl. „Promiň, ale tady máš vrásku. Tady Ti přibyla druhá. Co to má znamenat? Já chci člověka doživotně bez vrásek.“ Nebo: „Nahlížím do Tvé občanky a nemohu věřit svým očím. Ty jsi dnes starší než včera. Co to má znamenat? Já nechci někoho, kdo den za dnem stárne.” To není anekdota, ale realita myšlení mnoha současných lidí.
Není to komické. Je to tragické. Neboť je to důvod, proč je tolik lidí nešťastných. Oni sami nenacházejí to, co hledají. A nešťastní jsou i ti, které tito lidé odmítají.
Přitom štěstí nezáleží na tom, co máte nebo kolik toho máte. Šťastní jste tehdy, pokud to, co máte nebo kolik toho...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům