Trápí Vás, že se vaše plány nebo hodnoty rozešly – že se tudíž rozcházíte i vy dva?
Že i když se konstrukci zvanou Partnerský vztah snažíte držet, je neudržitelná, protože nedokážete jít souběžně dvacet čtyři hodin denně?
Máte se navzájem rádi, záleží Vám na druhém, ale také Vám záleží na sobě a svém naplnění, které není zcela možné v partnerském vztahu? Berete to jako zahození doposud prožitého času?
Nabídnu Vám ještě jiný pohled. Takový, díky němuž možná pochopíte dnešní trápení jako ZBYTEČNÉ. Protože co není dnes, může být „zítra“.
I proto jsem napsal knihu JáMy spřízněných duší. Aby se lidé přestali zbytečně trápit. Nejen sebe, ale i druhé – aby se přestali zdržovat ve vztazích, které pro ně už nejsou určeny. Aby zjistili, že dát si šanci na samostatný život vůbec nemusí být chyba, která by dva blízké lidi rozdělila. Naopak je může sblížit víc, než si teď dokážou představit. Jak to?
„Už Tě nechci vidět.“ A proč?
Před třemi lety za mnou na Setkání přišli Kristýna a Matyáš. Poznali se na vysoké škole. Začali si tam plánovat společný život. Najdeme si vhodnou práci. Najdeme si vhodný byt. Najdeme si vhodnou porodnici. To všechno dávalo logiku do chvíle, než Kristýna dostudovala a dostala nabídku odjet do ciziny za prací. Přesněji: do Austrálie, do země, kterou snila poznat a navštívit.
Matyáše „zklamala“. Přece se „domluvili“ na rodinném životě, budování společného hnízda. A „ona si mě dovolí zradit“. Tak argumentoval Matyáš.
Měl strach, že o krásnou Kristýnu v zahraničí přijde. Že, v konkurenci Australanů, si na Matyáše ani nevzpomene. Nenáviděl tu její nabídku. Kdyby mohl, vyhodí tu firmu na dálku do povětří.
Ale já se ho zeptal: „A proč?“ Kde bere Matyáš jistotu, že tento krok Kristýnu a Matyáše vzdálí? Co když je naopak sblíží? Co když si budou bližší víc, než si oba dnes dovedou představit?
Matyáš se na mě díval jako na blázna. Ale já se i dnes ptám lidí, kteří mě navštíví na Setkání: „A proč nejste schopni přetransformovat partnerství do přátelství? Proč si myslíte, že za vaším partnerským vztahem je už tečka? Co když je tam jen čárka nebo středník? Co když se všechno, co nevidíte, vyjasní časem?“
Co dojde až časem
Za Matyáše mluvilo ego, ne rozum. Ego říká: „Já, jen já. Musí být jedině PO MÉM.“ Dnes je to tři roky a Matyáš pochopil, co neviděl.
Odloučení totiž řekne o vztahu víc než samotné soužití. Psychologie v tomto směru odlišuje fyzické a emoční odpojení. Fyzické odpojení znamená, že se dva lidé přestanou stýkat. Fyzicky se vzdálí, to ano, ale emočně je to může naopak naprosto sblížit. Čím déle se dva milující lidé nevidí, tím více jim druhý chybí, roste stesk, láska, těšení se.
Kristýna ztratila partnera, ale ne přítele. Matyáše jsem podporoval v tom, ať podporuje Kristýnu. Ať jí fandí, ať jí je co nejvíce k dispozici, až jí v cizině, mezi cizími kolegy bude smutno. Kristýna právě tam pochopila, co pro ni Matyáš znamená. Jak je jejím top-of-mind, prvním, kdo jí vytane na mysl, kdyby měla říct „důležitý člověk“. Kdykoli cítila tíseň, psala jemu. Kdykoli měla šťastný den, psala jemu. Jejich vztah už vůbec nebyl nalinkovaný, vymizelo jakékoli „musíš“. Kristýna nemusela, ale CHTĚLA mít Matyáše co nejblíže, alespoň přes telefon, přes Skype, přes internet. Nikdy na něj nemyslela tolik jako právě v Austrálii. A také Matyáš nikdy na Kristýnu tolik nemyslel.
A tak se ještě jednou ptám: Proč měl tehdy zabít jakýkoli kontakt s ní? Z jakého důvodu měl poslechnout ego? Fyzická vzdálenost mohla jejich vztahu jedině prospět, přinejmenším ho prověřit. Jaká mohla být lepší předsvatební zkouška? Žádné „musím“, pouze „chci“.
Bylo to legrační. Oba tomu přede mnou říkali přátelství, ale já věděl, že právě to je ve skutečnosti LÁSKA.
Ano, možná bez fyzického kontaktu a sexu. O to nádhernější to vše bylo, když se nyní Kristýna z Austrálie vrátila.
Přemýšlej, co bude pak
Vím, co je „bolest srdce“. Vím, co znamená „žít osamělou přítomnost“. Také ale vím, že život není jen dnešek. Život je jako kniha, má mnoho stran a kapitol. A každá zápletka má svůj smysl. To, že ji nechápu, neznamená, že ji nepochopím časem. A pokud ji chci pochopit dříve, musím se ptát: „Jaký tohle může mít smysl? Jaký záměr...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům