Je ve vztahu něco špatně, ale druhý to s Vámi odmítá řešit? Když se snažíte o komunikaci, třeba aby přiznal, že by chyba mohla být i na jeho straně, hned to obrací jako útok na sebe a brání se výčitkami, co všechno kazíte Vy? Takže místo toho, aby se problémy řešily, tak se naopak vrší? Místo toho, abyste se oba posouvali, se stále více a stále rychleji točíte na místě, jako v začarovaném kruhu? Místo toho, aby Vás vztah nabíjel, už na druhého přestáváte mít síly – vyčerpává Vás pocit, že LEPŠÍ VZTAH CHCETE VLASTNĚ JENOM VY?
Pak jste na tom podobně jako například Tomáš, který mi popsal dlouhý příběh své bezmoci z rozpadajícího se vztahu a zakončil to poznámkou: „Tak jsem si, Petře, v poslední naději otevřel Vaši knihu 250 zákonů lásky. Odškrtl jsem si všechno, co pro vztah dělám. Ale na konci jsem si uvědomil, že to všechno dělám sám. Problém totiž je, když chce o vztah bojovat jenom jeden…”
A já tu poslední větu nemohu nechat jen tak být. „Problém je, když chce o vztah bojovat jenom jeden“ – tohle už NIKDY NEŘÍKEJTE. To, co popisujete, totiž není problém. To je realita. A rozdíl mezi problémem a realitou je v tom, že problém MŮŽETE VYŘEŠIT, ale realitu MUSÍTE PŘIJMOUT. Přijmout ji takovou, jaká je. Ať je sebebolestnější. To je to první, co musíte udělat.
1. Přijmout a neztrácet víru v sebe
To, že jste na vztah zůstali sami, neříká nic špatného o Vás. Neříká to nic o tom, že byste jako partneři byli bezcenní, že byste si jako lidé nezasloužili lásku, že nemáte na to mít pořádný vztah.
Právě naopak. Pokud stojíte o vztah a jste schopni usilovat o jeho záchranu, dokonce i tam, kde na to zůstáváte úplně sami, tak máte nedocenitelnou hodnotu pro lidi, kteří chtějí vztah jako Vy. Bezcenní jste jenom pro lidi, kteří vztah nechtějí.
Jenže – a to bude znít tvrdě, za což se omlouvám – lidé, kteří vztah nechtějí, jsou bezcenní také pro Vás.
Takže je z psychologického pohledu v pořádku, když se rozejdete. Protože Vy a oni chcete naprostý opak.
2. Chránit si zdroje své síly
V knize 250 zákonů lásky ukazuji, jak se úbytek lásky zvenčí projevuje úbytkem lásky zevnitř. Jak když Vás někdo opustí, začnete pocitově opouštět sebe. A když Vás někdo jiný přestane mít rád, začnete mít sklon pochybovat o sobě, nevěřit v sebe, nemít rádi sami sebe. To jsou chvíle, kdy konec partnerské lásky způsobí konec sebelásky. A tomu musíte zabránit. Jak?
Předně si neberte osobně to, že „zrovna tento člověk“ s Vámi nechce vztah. Úplně stejně si totiž tento člověk nebere osobně, že „zrovna Vy“ s ním vztah chcete. Přijměte fakt, že jste v této fázi života odlišní. Možná Váš protějšek ještě nepochopil, k čemu vztah je. Proto si to nesmíte brát osobně. Kdyby na Vašem místě byl kdokoli jiný, kdo by mu podobně nabízel vztah, on by jím třeba taky pohrdl, jestliže žádný vztah mít ani zachraňovat nechce. Proto sami sebe zbytečně neoslabujte, není to o Vás. Je to o tom, s kým se snažíte budovat vztah.
3. Začít rozlišovat smysluplné a ostatní lidi
Prosím, nikdy se nesnažte budovat vztah s lidmi, pro které vztah nemá hodnotu, nebo pro které nemáte hodnotu Vy.
Vždy se snažte budovat vztah s lidmi, kteří už vědí,...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům