Znáte tento oslabující a zevšeobecňující pocit? Jen proto, že z něčeho máte strach, ignorujete všechno, co jste kdy dokázali? Jen proto, že teď o sobě pochybujete, zapomínáte, že mnohokrát v minulosti jste v sebe nevěřili úplně stejně, ale i tehdy jste uspěli?
Neuvědomujete si, jak mocný je strach – že pokud mu dáte sílu, způsobí, že se ani nepokusíte o to, co byste přitom možná v pohodě zvládli? Ne, to není spekulace. Psychologické studie mluví jasně: Až devadesát procent našich strachů existuje jen v naší hlavě a nikdy se nenaplní. A ze zbývajících deseti procent, které se zhmotní, se devadesát procent nenaplní v tak černých vizích, jaké si dokážeme představit. A víte proč? Protože představivost člověka je bezmezná. Představit si můžete cokoli. Ale stát se nemůže cokoli. Realita má své meze.
Strach je tak mocný fenomén, že mu věnuji celou letošní řadu tištěných kurzů. Začali jsme Cestou vnitřní síly – odkud se v nás strachy berou. Že mají dosah až před okamžik našeho narození. Pokračovali jsme uměním sebepřekonávání (Silné Já versus Slabé Já). A nyní to nejtěžší – Jak jednat s toxickými lidmi. S těmi, kteří nám staré strachy vracejí do života, nebo vytvářejí nové.
Problém mozkových synapsí
Máte o sobě špatné mínění? Vadí Vám to? Překáží Vám to? Nebo dokonce tušíte, že Váš strach nemá úplně pravdu, a přece Vás uvnitř mysli nutí bát se, pochybovat o sobě, nevěřit si dokonce i tam, kde už jste dostatečně zkušení, kde jste mnohokrát obstáli, a stejně to znovu naskočí a Vy nevíte, odkud se to bere? Tady je odpověď:
Na vině jsou Vaše mozkové synapse.
Synapse je spojení. Mozková synapse je vzruchové spojení mezi mozkovými buňkami.
Ve Vašem mozku jsou totiž miliardy buněk, kterým se říká neurony. Každý z těchto neuronů má svou konkrétní funkci. Nějaký neuron například hlásí: „Někdo na Tebe křičí.“ Jen proto ho máte. Pomáhá mozku pochopit, že je problém a že je nutné zareagovat. Ale jak? Křičí-li na Vás někdo, máte USTOUPIT A MLČET, anebo se naopak BRÁNIT A ARGUMENTOVAT? Tohle určuje právě synapse, logika Vašeho myšlení. Kdo ale ROZHODL o tom, že neuron „Někdo na Tebe křičí“ se zrovna u Vás propojí s neuronem, který vyzývá „Ustup a mlč!“, zatímco u jiné osoby s neuronem „Braň se, argumentuj!“? Ne, o tom teď nerozhodujete Vy. O tom je už rozhodnuto. Ve Vašem mozku. Ten Vám brání udělat něco, co „pro Vás není normální“. A jsme u klíčového slova.
Vliv matky
První mozkové synapse, logické spoje mezi našimi neurony, se vytvářejí dávno před naším narozením. Už ve třetím trimestru těhotenství se začnou propojovat první neurony. Na základě čeho? Zejména na základě chování naší matky. Pokud (zůstaneme-li v uvedeném příkladu) na ni kdosi křičí a ona ustoupí, propojí se v našem rozvíjejícím se mozku neuron „Někdo na Tebe křičí!“ s neuronem „Ustup!“ A naopak, pokud naše matka na osobu, která na ni zvýšila hlas, vezme váleček a zaútočí, ve Vašem mozku se neuron „Někdo na Tebe křičí!“ propojí s neuronem „Braň se!“
I naše matka ale jedná na základě svých mozkových synapsí. Ani v naší matce tyto synapse nejsou propojené nahodile. Odrážejí její minulost, její strachy, její normálno. I proto se, pokud jde o strach nebo toxické sklony, hovoří o delegaci, předávání, mezigenerační výměně synapsí. Jako by šlo o štafetový kolík, který nevědomky rodiče vnucují dětem.
Vliv slov
Mozkové synapse rozhodují, jak se zachováte, když… Fatálním problémem je, že padesát procent všech mozkových synapsí, tedy polovina Vaší logiky, existuje již okolo třetího roku věku. To znamená: V době, kdy si dítě ještě pořádně neuvědomuje samo sebe, už z velké části „ví“, jak reagovat nebo co si o sobě myslet, když s ním někdo zachází konkrétním...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům