To, že se ve Vaší blízkosti vyskytne toxický člověk, neovlivníte. Nikdy nemáte úplně ve své moci to, jací jsou lidé kolem Vás (co právě prožívají a nesou si v sobě), ale vždy máte ve své moci to, jací lidé jsou a budou ve Vaší hlavě (od kterých se odpojíte buď fyzicky, nebo alespoň emocionálně).
„Odpojit se fyzicky“ znamená zbavit se jejich fyzické přítomnosti.
Odejít od nich.
„Odpojit se emocionálně“ znamenat zbavit se jejich emocionální přítomnosti. Bez ohledu na jejich pokračující fyzickou přítomnost (jsou nadále ve Vaší blízkosti) se jimi přestanete mentálně zabývat nebo jejich toxické snahy zdařile kompenzujete vnitřní ventilací. Uvedu sedm metodických postupů, které v tomto směru pomáhají a které nepochybně zvládnete i Vy. Začněte o nich přemýšlet.
1) Sebedůvěra
Aneb: Uvědomujete si, že každý mistr byl někdy začátečník?
ZAPIŠTE SI ZA UŠI: Nejlepším lékem na sebepodceňování je sebedůvěra
Tuto větu, prosím, fixujte.
Vychází z prosté logiky: Jestliže v sebe VĚŘÍTE, nemůžete současně v sebe NEVĚŘIT.
Vyvolávat ve Vás sebepodceňování tedy znamená pokusit se Vás připravit o sebedůvěru.
Nic více, ale také nic méně.
Sebedůvěra je mimořádně důležitá energie. Dovolíte-li mi z tohoto slova odstranit předponu sebe-, pomůžete mi snáze Vám objasnit, jak důležitá je.
Sebedůvěra je pro osobní vztah (Váš vztah se sebou) stejně důležitá jako důvěra pro partnerský vztah (Váš vztah s jiným člověkem). Pokud tedy nevíte, co přesně si představit pod sebedůvěrou, začněte se slovem důvěra.
Důvěra k sobě žádá totéž jako důvěra k jiné osobě. Znát se a poučit se z chyb.
Znát se
A hned mi dovolte otázku: Kdy podle Vás v partnerském vztahu FUNGUJE DŮVĚRA?
Inu, druhému věříme zpravidla tehdy, pokud jsme přesvědčeni o tom, že ho dostatečně ZNÁME.
Podobné je to se sebedůvěrou. Sobě věříme tehdy, jestliže sami sebe ZNÁME – jestliže víme, KDO JSME I NEJSME. Proto je sebedůvěra úzce spjata se sebevědomím, které je úzce spjato se sebepoznáním.
Všechny tyto pojmy si musíme vysvětlit.
Sebedůvěra je schopnost věřit sobě.
Sebevědomí je schopnost uvědomovat si (celého) sebe, tedy své přednosti i své nedostatky.
Sebepoznání je schopnost poznat přednosti i nedostatky.
Kdo je schopen zdravého sebepoznání, je schopen zdravého sebevědomí, a tudíž zdravé sebedůvěry. Takový člověk se pak stává imunním vůči všem vnějším pokusům zbavit ho zdravé sebedůvěry, mentálně onemocnět. A to i tehdy, když toxičtí lidé nasadí obvyklý infekční kalibr. Když začnou tvrdit, že jste „nedostateční“, „právě proto Vám nevěří“, a „právě proto“ si nemáte věřit ani Vy. Například v důsledku chyby.
Vraťte se, prosím, o stránku zpět k obrázku dítěte.
Co vidíte?
Roztomilé dítě zcela zaujaté fotoaparátem.
Jaký má toto dítě potenciál?
Pokud si představíte na jeho místě dospělého člověka, který vyrostl právě z tohoto dítěte, pak možná uznáte, že naprosté zaujetí fotoaparátem vytváří dobré předpoklady pro to být jednou pozoruhodným fotografem.
Toto dítě ale tak v tuto chvíli rozhodně nevypadá.
Budeme-li ho soudit jen podle momentální neschopnosti vůbec pochopit, že se dívá do objektivu a ne do hledáčku, lehce vyhodnotíme, že toto dítě „nemá žádný talent a předpoklady být dobrým fotografem“.
Ve skutečnosti zachycené dítě naopak perfektně kvalifikuje takové zaujetí fotoaparátem a ukazuje talent být jednou pozoruhodným fotografem, a to přesto, že momentálně žádnou kvalitní fotografii nepochybně nevytvoří.
A nyní nejpodstatnější otázka:
Co může spolehlivě překazit to, aby se toto dítě jednou stalo dobrým fotografem?
Tipujete, že odsouzení jeho hlouposti toxickými lidmi? Jakákoli jedovatá reakce na jeho dětskou „nešikovnost“?
Ne. Tomuto dítěti vezme budoucnost pouze to, když samo takovému odsouzení nebo hodnocení uvěří.
V takovém případě totiž ihned přestane věřit v sebe.
To je důvod, proč hovořím o sebedůvěře.
O sebevědomí.
O sebepoznání.
Naši schopnost uspět v jakékoli oblasti lidské činnosti fatálně ovlivňuje naše schopnost DOBŘE ZPRACOVAT toxicitu okolních lidí.
Nepochybně existuje mnoho podobných dětí, které po posměchu okolí zahanbeně fotografický přístroj odloží a UŽ NIKDY ho raději nevezmou do ruky, přestože je celý život nepřestane vzrušovat a zajímat.
A stejně tak nepochybně existuje mnoho podobných dětí, které se stanou dobrými fotografy, ačkoli také je zkoušel někdo odradit.
Věřit v sebe je klíč. Vyjadřuje, že vnímáme sebe, a to právě tehdy, když druzí strhávají naši pozornost na ně.
Náš přístup je všechno
Nejsme dokonalí. Ani nikdy nebudeme. Což nám nebrání hledat své talenty a rozvíjet je.
Hledat je znamená ještě je neznat, ale snažit se je poznat.
Moment předcházející tomuto poznání samozřejmě může působit komicky. I to však musíme umět zpracovat.
Moudří stoikové, významní helénističtí filozofové, už před dvěma tisíciletími apelovali: „Snažme se ovlivnit pouze to, co máme ve své moci. Tím druzí lidé nejsou. Druhé lidi neovlivníme. Jejich povahu a charakter neovlivníme. Jejich momentální rozpoložení a jednání neovlivníme. Jejich vnitřní nutkání a hodnoty neovlivníme. To, jak byli vychováni, neovlivníme. To, jak nás vidí, neovlivníme. To, v čem jim vadíme, neovlivníme. To všechno je pouze JEJICH záležitost. Co zbývá a co tudíž MUSÍME ovlivňovat, je náš vlastní přístup nejen k těmto lidem, nýbrž také ke všemu, čím se nás tito lidé snaží otrávit. K vlastním chybám především.“
Zpracovat minulost
Chyby jsou nevyhnutelnou součástí lidské podstaty. Kdykoli se my lidé snažíme o něco nového či o něco, co jsme dosud nedokázali (u čeho ještě neznáme vlastní úspěšnou cestu), nemohou nás vytvořené chyby překvapit ani udivit.
A stejně tak by nás nemělo překvapit ani udivit, jestliže se nám někdo bude pokoušet tyto chyby omlátit o hlavu.
Kdykoli na mě při Setkáních a individuálních konzultacích naléháte, abych Vám vysvětlil, proč to druzí lidé dělají, žádám Vás, abyste si nejprve zvážili, zda Vám stojí za to ztrácet čas motivy druhých lidí. Zda Vám stojí za to komplikovat si život přemítáním o něčem, co beztak sami neovlivníte. Ale budiž, když na tom trváte, nabídnu Vám jednu z odpovědí.
Statisticky nejčastěji Vám lidé omlacují o hlavu Vaše chyby ne proto, že by jim vadilo, že chyby děláte, ale že jim vadí, že se pokoušíte o něco nového nebo o něco, co jste dosud nedokázali.
Statisticky nejčastěji se Vás lidé snaží odradit od vytváření chyb proto, že dobře vědí, že bez dělání chyb žádné nové cesty neobjevíte.
Když tedy uvěříte jejich manipulativní strategii, která se projevuje například slovy „Pokud děláš chybu, znamená to, že jsi hloupý člověk“, pak na hledání nové cesty rezignujete, protože „nechcete být hloupý člověk“.
Přečtěte si však celou předchozí větu ještě několikrát.
Pokud děláš chybu, znamená to, že jsi hloupý člověk.
Pokud děláš chybu, znamená to, že jsi hloupý člověk.
Pokud děláš chybu, znamená to, že jsi hloupý člověk.
Už jste se tomu začali smát?
Měli byste.
Toxické lži jsou primitivní.
Hloupý totiž není ten, kdo hledá novou cestu.
Hloupý je naopak ten, kdo ji hledat přestane, přestože měl všechny předpoklady pro to ji objevit.
Co je tím předpokladem? Ochota dělat chyby. Ochota učit se z nich. Ochota takto pozitivně zpracovat minulost.
A nyní jsme u podstaty.
Posloucháte-li toxického člověka, všechno je naopak.
Pamatujte si to.
Toxickému člověku nevadí, když se Vám něco nedaří, ale když se Vám něco může podařit. Přesněji: Když splňujete všechny předpoklady pro to, aby se Vám to podařilo. Když děláte chyby. Když se nebojíte pokračovat.
Právě proto Vás toxický člověk nutí bát se.
Psychologie není povrchová věda. Jde do hloubky.
Přirozeně se ptá, proč to druhý dělá. Proč mu tolik záleží na Vašem neúspěchu, když mu nezáleží na Vás.
Odpověď je jasná: Toxickému člověku nezáleží na ničem, co je spojené s Vámi, jemu záleží na všem, co je spojené s ním.
A toxický je právě proto, že vše spojené s ním není dobré.
Nesráží Vás pro to, jací jste Vy, ale jaký je on. Nesráží Vás kvůli tomu, co nedokážete Vy, ale kvůli tomu, co nedokáže on.
Jeho trápí, že Vy můžete uspět, ale netrápí ho to kvůli Vám, nýbrž kvůli sobě. Jeho trápí, že on stejnou odvahu a stejné schopnosti nemá. Ano, on Vám vlastně závidí.
Tohle je statisticky nejčastější motiv toxicity druhých lidí.
Vzít Vám sebedůvěru proto, že ji máte.
Ačkoli jim na Vás nezáleží.
Ačkoli jim záleží jen na sobě.
Oni Vám berou sebedůvěru proto, že ji sami nemají.
A je pro ně nesnesitelné dívat se na někoho, kdo má to, co jim nepatří.
Pamatujte si:
Kdykoli budete poslouchat toxického člověka, myslete na to, že co říká, je naopak. Toxičtí lidé jsou NEGATIVNÍ lidé. Podíváte-li se na fotografický přístroj v rukou toho dítěte, vybaví se Vám možná, že uvnitř býval vždy takový fotocitlivý pásek, kterému se po vyvolání říkalo negativ. Proč? Protože měl OBRÁCENÉ odstíny – světlé byly tam, kde měly být tmavé, a tmavé byly tam, kde měly být světlé. Všechno na negativu bylo NAOPAK.
Právě o tom je negativita, která charakterizuje toxicitu. Zdánlivý lék je podle těchto lidí tam, kde ve skutečnosti je jed. A zdánlivý jed je podle těchto lidí tam, kde ve skutečnosti je lék. Říkají-li „Přestaň, nebo budeš neúspěšný“, pravda je opačná: Pokračujte, a budete úspěšní.
2) Sebevědomí
Aneb: Uvědomujete si, že nejúspěšnější vynálezce všech dob byl po 99 procent doby svého vynalézání neúspěšný?
ZAPIŠTE SI ZA UŠI: Nejlepším lékem na zraněnou sebedůvěru je sebevědomí
Možná nejzbytečnější otázka, jakou jsem si kdy položil, ale má své opodstatnění: „Považujete Thomase Alvu Edisona za úspěšného člověka?“
Cože, ano?
Proboha, a podle čeho tak soudíte?
Podle dlouhého seznamu jeho vynálezů?
Budiž, tady je datace jenom některých z jeho patentů:
1868 sčítač hlasu
1869 tiskací telegraf
1871 vylepšený psací stroj
1874 duplexní a automatický telegraf
1875 princip bezdrátové telegrafie
1876 uhlíkový reostat
1877 cyklostyl, fonograf
1878 uhlíkový mikrofon
1879 žárovka
1880 elektroměr, magnetický třídič železné rudy
1881 dynamo na výrobu elektrického proudu
1882 elektrocentrála, elektrárna a elektrický rozvod
1883 elektronka
1885 tepelná pojistka
1889 kinofilm, promítací stroj
1896 stínítko pro zobrazení rentgenových paprsků
1900 akumulátor
1902 elektromobil
1903 pec na výrobu cementu
1913 synchronizátor zvuku a promítaného němého filmu
1914 gramofonová deska
1930 umělý kaučuk
Jenže ze soukromých záznamů samotného Thomase Alvy Edisona vyplývá fakt, který by Vás měl přimět názor o jeho úspěšnosti přehodnotit.
Jaký je to fakt?
Edison byl i podle svých propočtů po 99 procent svého času při provádění pokusů neúspěšný.
To byl také důvod, proč opakoval: „Úspěch je tvořen jenom z jednoho procenta nápadem a z devadesáti devíti procent vytrvalostí člověka.“
Sebedůvěru není možné zvyšovat ve své komfortní zóně, je nutné jít mimo ni.
Zřejmě nejdůležitějším poselstvím Edisonova života je věta: „Sebedůvěra není jen o tom, jak si v hlavě zpracujete úspěch, ale především o tom, jak si v ní zpracujete neúspěch.”
Sám vynálezce na to měl...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům