Proč se cítím tak špatně, když se mnou druzí jednají špatně

Možná hned namítnete: „Co je to za otázku? Přece je logické, že když se mnou lidé jednají jako s nulou, tak se jako nula cítím!“

Ale ne, logické to není: Pokud se k Vám lidé chovají jako k nule, neznamená to, že jste nula. A pokud s Vámi někdo zachází špatně, ještě to neznamená, že jste špatní. A už vůbec není logické, abyste se v takové chvíli cítili špatně.

Když za mnou návštěvníci mých Setkání přijdou s otázkou „Pane Casanovo, co je na mně špatně, když se mnou partner jedná špatně – když mě tluče, když mi lže, když mě podvádí, když mě pomlouvá před dětmi nebo přáteli?“, ptám se jich: „Moment, a co když špatní vůbec nejste?“

Co když na Vás druzí hledají mnoho špatného proto, že na Vás nevidí nic dobrého? Co když to, že na Vás nevidí nic dobrého, není o tom, že by na Vás nic dobrého nebylo, ale oni sami nejsou schopni něco dobrého na lidech obecně vidět?

Nebo co když na Vás hledají něco špatného proto, že na Vás naopak vidí až moc dobrého – až mnoho toho, co jim vadí, překáží, co Vám chtějí odebrat, protože je tím předčíte?

Anebo co když na Vás druzí hledají něco špatného proto, aby si vnitřně nebo před druhými ospravedlnili to, jak špatně se k Vám chovají?

Jinak řečeno: Co když jen mají potřebu jiným lidem říct: „Podívejte, tohle je na něm špatné! Vy ho obdivujete za to dobré, ale on je také v něčem špatný!“ Anebo: „Vy se mi celou dobu divíte, že se k němu chovám tak špatně. Vy se, děti, ptáte, proč maminku biju nebo podvádím. Ale tohle je důvod, tohle je na ní to špatné. Tak se připojte ke mně, buďte na ni také zlí!“

Pokud se poprvé potýkáte s toxickým vztahem, který Vám bere sílu, sebevědomí i zdraví, toto je pro Vás povinné čtení: kurz Jak jednat s toxickými lidmi vznikl právě proto, aby lidé v takových vztazích nabrali sílu, sebevědomí i zdraví – a byli schopni se vzepřít, bránit anebo odejít. I když si momentálně myslí, že to „není možné“.

„To, že se k Vám někdo chová špatně, automaticky neznamená, že jste špatní Vy. Může to naopak znamenat, že je špatný on.“

Petr Casanova, Jak jednat s toxickými lidmi

Touto úvodní úvahou Vás chci znejistět. Abyste si příště, až se k Vám někdo bude chovat špatně, připustili, že k tomu může mít svůj důvod. Slyšíte? SVŮJ. To znamená: Ten důvod nemusí být primárně ve Vás, ale primárně v něm. Třeba v tom, že na Vás nedokáže ustát něco dobrého, že Vám to závidí, že Vás nenávidí za to, co dokážete nebo o kolik ho převyšujete. Ale to je vedlejší problém, který Vás nemusí zajímat, protože není primárně o Vás. Kdykoli při Setkání chci řešit primárně Vás, tedy v tomto případě to, proč se CÍTÍTE špatně, jedná-li s Vámi někdo špatně – proč se nedokážete odosobnit, mávnout nad tím rukou se slovy: „Se mnou to nemá nic společného! A když, tak jenom to, že je na mně něco dobrého!”?

Proč tohle nedokážete? Důvody jsou obvykle dva. Důvod historický a důvod prehistorický. V kurzu Jak jednat s toxickými lidmi to rozebírám obsáhle, ale tady alespoň v základních bodech:

Historický důvod

Ten se týká Vaší osobní historie. Vaší vlastní minulosti, zejména dětství, kdy s Vámi někdo mohl jednat špatně a chtít, abyste uvěřili, že se k Vám chová špatně „protože jste špatní Vy“. Snažil se tedy naučit Vás chápat přímou souvislost, rovnítko mezi CIZÍM chováním a VAŠÍM chováním. Pokoušel se Vám říct: „Já se na Tebe ZLOBÍM, protože JSI špatný“. Pokud byl vytrvalý, kdykoli později se na Vás někdo ROZZLOBIL, nebo Vás ODMÍTAL, nebo Vámi POHRDAL, automaticky jste dovodili: „Aha, takže jsem špatný.“

Jinými slovy: Když Vás jako dítě vychovávali, mohli v rámci výchovného procesu používat tu metodu, kdy Vám naznačovali, že „jestliže nebudeš poslouchat, nebudeme Tě mít rádi“. Čímž jste se naučili, že „když Vás někdo nemá rád, zjevně nejste dost hodní a poslušní, a musíte něco ve SVÉM chování změnit, SAMI se opravit, více zavděčit, jinak Vás protějšek nebude mít rád“.

Existují lidé, kterým takto vychovávat děti připadá normální. Argumentují, že „jen takhle se dá dítě naučit tomu, aby nezlobilo“. Nebudu tu dělat soudce a říkat, zda je to správné, či nesprávné. Faktem ovšem je, že pokud se toto pro dítě stane normou/normálním, pak se tomuto bývalému dítěti v dospělosti bude dít, že když jej partner nebude mít rád,...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům