Editorial

Vážení čtenáři,

s ohledem na dnešní dobu i zlou energii, jaké jsme poslední dva roky intenzivně vystaveni, není divu, že mi často píšete: Mám DEPRESI. Cítím VYHOŘENÍ. Jakkoli jsou tyto pojmy odborné a mají-li být aplikovány přesně, vyžadují klinické posouzení, tak zlidověly. A já potřebuji, aby z Vašeho každodenního slovníku zmizely.

Cítíte-li se vinou trvalého stresu bezmocní, rozčarovaní a vyčerpaní, můžete být skutečně na cestě k syndromu vyhoření. Proto přicházím s tímto vydáním, které Vám umožní pochopit, co udělat, abyste znovunabyli rovnováhu a cítili se pozitivněji.

 V předchozím magazínu FC PREMIUM jsem se zaměřil na metody umožňující vypnout negativní myšlení. Vyhoření je ale komplikovanější výzvou.

Za vyhoření se považuje stav emocionálního, fyzického a současně také duševního vyčerpání, k němuž dochází nadměrným a dlouhodobým přetěžováním, citovým vydrancováním nebo odporem plnit neustálé nepříjemné požadavky nebo zadání. Pokračující stres potom působí ztrátu zájmu a motivace, odklon od role, kterou jste kdysi v dobré víře přijali. Vyhoření sníží výkonnost a energii, důsledkem čehož cítíte ještě větší beznaděj a rozhořčenost. A na konci vnímáte, že už nemáte co dát. Že Vás okolí vytěžilo. A nic...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům