Byl večer, venku nádherně svítil měsíc a holčička se schoulila do dědečkovy náruče.
„Dědečku, co je nejsilnější na světě? Železo?“
Moudrý muž pokýval hlavou: „Železo je silné. Ale změkne v ohni.“
„Takže oheň je nejsilnější?“ „Oheň je silný. Ale uhasí ho voda.“
„Takže voda je nejsilnější?“ „Voda je silná. Ale odpaří se do oblak.“
„Takže mraky jsou nejsilnější?“ „Mraky jsou silné. Ale rozfouká je vítr.“
„Takže vítr je nejsilnější?“ „I vítr je silný. Ale zastaví ho hory.“
„Takže hory jsou nejsilnější?“ „I hory jsou silné. Ale zdolá je člověk.“
„Takže, dědečku, člověk je nejsilnější?“
„Člověk je silný. Ale zdolá ho strach.“ „Takže strach je nejsilnější?“
„Ne, zlatíčko,“ objal ji dědeček. „Láska, ta překoná i strach.“
A to Vás požádám fixovat jako první. Strach je silný. Ale láska je silnější.
Chtějme a snažme se všechna rozhodnutí ve svém životě dělat Z LÁSKY k sobě. Ne ZE STRACHU.
Jaký je v tom...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům