Zní Vám to jako protimluv? Podivujete se, proč odhánět člověka, kterého milujete? Inu, právě proto, že je toxický. Že zanechává za sebou, nebo spíše ve Vás spoušť. Jako by Vás pak pouto k té osobě ne posilovalo, ale oslabovalo či zabíjelo. A nejen Vás, i děti, které se na jeho destruktivní chování vůči Vám musejí dívat.
I proto jsem psal Jak jednat s toxickými lidmi. Uvedu příklad Natálky. Cituji: „Petře, jsem ve stále více svíraných kleštích. Na jednu stranu vím, že mám sobce a manipulátora, který vše obrací proti mně i mému dítěti. Racionálně vím, že je pro nás špatný. Ale na druhou stranu ho miluji . Emocionálně si neumím představit žít bez něj. Okolí mi radí odehnat ho, že se to pak nějak samo spraví. Ale jak to udělat, když mi rozchod zlomí srdce?“
Dva druhy vztahů
V Jak jednat s toxickými lidmi zmiňuji dvě skupiny vztahů. Emocionální je zamilovanost nebo závislost. Iracionální vztah, který jde proti rozumu. Někdo se k nám nebo našim blízkým chová zle, ale my se ho neumíme zřeknout, protože k němu máme silné emoční pouto. Ten vztah je o bolesti, ať zůstáváme, nebo odcházíme. Obvykle uspokojuje nějakou emocionální potřebu (syndrom hladového srdce, syndrom hodného člověka, syndrom napadeného psa – vše vysvětluji v Léku pro duši), nutí nás činit rozhodnutí ze strachu. Racionální vztah je láska. Rozumově si dokážeme objasnit, proč s danou osobou jsme, čím nám kdy pomohla nebo my jí, proč je pro nás důležitá a emoce držíme stranou. Emocionální vztah je silně kolísavý, racionální vztah je silně stabilní.
I v emocionálním vztahu však je možné dělat racionální rozhodnutí. Například si uvědomit, že rozchod nemusí nastat jen tehdy, když k druhému nic necítíme. Ale že můžeme odejít právě tehdy, když vůči němu nebo jeho vinou cítíme enormní emoce. Jako bolest. Pak odcházíme ne proto, že bychom ho nemilovali, ale proto, že té bolesti, kterou dostáváme, je už příliš – pro náš rozum.
Racionální vztah je, když VÍME, proč zůstáváme. Racionální rozchod je, když VÍME, proč odcházíme. Jsme schopni jej vyargumentovat. Třeba vírou, že někdo jiný se k nám může chovat lépe. Nebo že víme, že si zasloužíme víc. My i naše dítě.
Dva druhy rozchodů
Emocionální rozchody jitří emoce ještě víc. Zatřásli jsme totiž bolestivým emočním poutem. Nás to může bolet, ale i druhý může zvyšovat naši bolest. Jako manipulátor. Může se mstít. Dotkli jsme se jeho ega. Může nám pak ukázat to nejhorší ze sebe. Což je dobře. Emocionální rozchod totiž vede k prozření rozumu. Chvíli to trvá, ale náhle vidíme/víme, s kým jsme celou dobu žili. Můžeme být až v šoku, na kom jsme byli závislí, o kom jsme byli schopni tvrdit, že nás miluje nebo my jeho. Ne, nebyla to láska. Buď zamilovanost nebo závislost, která plynula z našich potíží, především z našich citových nedostatků (viz syndromy hladového srdce, hodného člověka, napadeného psa – detailně tyto vlekoucí se problémy rozebírám v Léku pro duši).
Anebo mohou probudit rozum v tom, koho opouštíme. K tomu slouží především racionální rozchod. U emocionálního rozchodu se nevyplatí na změnu člověka příliš spoléhat. U racionálního rozchodu je změna možná, ba pravděpodobná. Pokud si někdo totiž dokáže uvědomit, proč mu náš (racionální) vztah nevyhovoval, proč nás potřeboval, pak by mohl dovodit, že nás nadále potřebuje, že o nás nesmí přijít, že musí analyzovat důvod, proč jsme odešli, a tento důvod odstranit. Odstraní-li totiž příčinu (důvod, proč jsme odešli), může zmizet i následek (můžeme se k němu vrátit). A tady jsme u jádra problému: Racionální vztah znamená milovat. Přičemž když nás někdo miluje, je schopen se pro nás i změnit.
Emocionální rozchody žádají: „Buď se změníš, nebo Tě přestanu milovat.“ Ale každý, kdo miluje, dobře ví, že nelze jen tak přestat...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům