Visíte na jiném člověku, až Vám samotným to není příjemné? Upínáte se k někomu, kdo má z Vašich potřeb jenom legraci, kdo Vás o to více zneužívá, kdo profituje z toho, jak na něj stále čekáte, bez koho nedokážete být, komu tedy všechno dovolíte, i to, co Vás hodně bolí, a to všechno jen proto, aby Vás hlavně neopustil?
Běháte za ním jako poslušný pejsek, a to nejen na zavolání, ale i když Vás odhání? Přináší Vám ten vztah více bolesti než radosti, až už sami cítíte, že Vaše doprošování o jeho čas, pozornost a komunikaci je pod lidskou důstojnost? Avšak ani přes všechna uvědomění to nedokážete změnit?
Tři pomoci: Lék pro duši pro uzdravení ran. Znovuzrození pro aktivní proměnu svých návyků. A Jak být psychicky odolnější pro zvládnutí negativní reakce těch, kteří proměnu Vašich návyků neunesou.
A pokud ani jednu z uvedených publikací neznáte, alespoň několik bodů zjednodušeně:
1. Nepodceňujte to
Syndrom pejska, jakožto jedna z psychických závislostí, není legrace. Prohlubuje nejen úzkost, ale i narušení osobní integrity. Odmítání druhými způsobuje pokles všeho důležitého, co začíná předponou -sebe. Ubírá sebevědomí, sebedůvěru, sebehodnotu, sebelásku, sebeúctu. Psychoimunologie, na jejíž základech jsem vytvořil Lék pro duši, Znovuzrození i Jak být psychicky odolnější, je obor psychologie, který prokázal, že stav lidské psychiky přímo ovlivňuje stav lidské imunity, to znamená: čím víc se trápíte, stresujete nebo strachujete, tím podlomenější může být Vaše fyzické zdraví. A naopak čím víc dokážete kompenzovat své úzkosti a zvenčí dorážející negativní energii, tím silnější může být Vaše fyzické zdraví. Proto tento syndrom nepodceňujte. A nyní k samotnému pojmu.
2. Uvědomte si problém
Syndrom pejska je forma negativní závislosti. To znamená: Jste závislí na někom, kdo způsobuje Vaše negativní pocity, a to Vás činí na něm ještě závislejšími. Jinak řečeno: Čím hůř se k Vám chová, tím více se snažíte o to, aby se k Vám choval lépe. Je jedno, jestli se lépe zachová nebo ne, Vy jste v každém případě v čase fixovanější. Buď Vás trápí, že si Vás neváží, a o to víc se to snažíte změnit. Nebo Vás projednou ocení a Vy se o to víc snažíte, aby to zopakoval. Proto se hovoří o souvislosti s psí mentalitou. U psa platí: Čím později se páníček vrátí domů, tím větší radost má pes, že se vůbec vrátil.
Lidský pejsek pak, v psychologickém výkladu, spojuje chování toho druhého se svou vlastní sebehodnotou. Tedy: Podle toho, jak se k němu druhý chová, si sám sebe váží nebo neváží. Takže – pokud je to Váš problém, vypadá to takto: Jestliže si Vás partner dlouhodobě nevšímá, lže Vám, podvádí Vás, Vy z toho pak „logicky“ usuzujete, že si Vás neváží, tudíž „logicky“ za nic nestojíte, tudíž „logicky“ nic neznamenáte. Jste nula. Tak si připadáte jen proto, že se k Vám jako k nule chová.
Ale když se Vám potom jednou jedinkrát věnuje, když Vás jednou jedinkrát obejme, když Vám jednou jedinkrát řekne „Miluji Tě“, Vám to nejen stačí, ale jste za tu vzácnou chvíli neskonale šťastní, protože jako by touto změnou vyjádřil: „Teď nejsi taková nula, za něco stojíš, alespoň maličko tuhle chvíli znamenáš.“ Vrátíme-li znovu k příměru s pejskem: jako by Vám po nekonečném hladovění hodil kost. To předchozí vyhladovění způsobí Vaši vděčnost. Zpět tedy k Vašemu problému: Čím (emocionálně) vyhladovělejší jste, tím prosebněji pak „čekáte u jeho nohy“. Nebo za ním běháte. A tím vděčnější mu následně jste, když si na Vás konečně jednou vzpomene.
3. Zapojte rozum
Tohle bohužel vyhovuje manipulátorům, pro které se pak snažíte dělat absolutně všechno, zatímco oni pro Vás nemusejí udělat nic, a přesto jste na nich závislí a neumíte si život bez nich představit. Stačí, aby tito protějšci jen občas udělali něco málo, a Vy se jich držíte. Dokonce čím méně pro Vás manipulátor dělá, tím závislejší na něm jste a tím víc za ním...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům