Dnes je to 49 let, co jsem se narodil. O vztazích mě nejvíc naučil kamarád. Nepotřeboval k tomu jediné slovo.
Byl jsem tehdy zlomený ze vztahu, který se mi hroutil. Na pískovišti jsem si hrál se svým malým synkem a mě napadlo zeptat se kamaráda, který byl mou vrbou i sovou (tím, kdo nejen naslouchá, ale je schopen i poradit), jakou chybu v té chvíli hlavně nemám dělat. Tolik jsem tu partnerku chtěl zpátky, ale bohužel její srdce už měl někdo jiný.
Kamarád tehdy sáhl do pískoviště a nabral do obou hrstí písek. Pak předpažil a dlaně před mýma očima rozevřel jako dvě misky, v obou bylo vrchovatě písku. Nato jednu dlaň uzavřel v pěst a písek, v té pěsti stále více stlačovaný, unikal mezerami mezi prsty ven, až v té pěsti nezbylo ani zrnko. Druhou dlaň ponechal otevřenou. Písek na této misce mohl frnknout, kdykoli chtěl. Ale neudělal to. V otevřené dlani zůstal prakticky všechen.
Neřekl ani slovo, přesto se mi rozsvítilo a poděkoval jsem mu. Došlo mi, že o lásku nemá smysl bojovat. Láska totiž buď je, anebo není. Lásku si nelze vynutit. Vynucená láska není skutečná. Co si musíte vynutit, není od srdce, upřímné a autentické. Dostáváte to možná z lítosti, možná z falše, možná proto, že ten druhý MUSÍ, ale rozhodně ne proto, že ten druhý CHCE. Proto i v Léku pro duši píšu: Jakmile cítíte, že o lásku druhého člověka musíte bojovat až žebrat, přestaňte. V takové chvíli totiž už lásku nelze získat, v takové chvíli už žádná láska není. Jedině ta láska, o kterou se nemusíte prosit, je reálná.
Opravdová láska
Když pak můj syn rostl, jednoho dne se mě odhodlal zeptat: „Tati, co je vlastně láska?“ Právě jsme míjeli stánek s rychlým občerstvením. Naproti němu seděl žebrák a natahoval ke kolemjdoucím žebravé ruce. Dal jsem synovi peníze, aby mu u stánku koupil jídlo. Syn podal žebrákovi obloženou bagetu, ten ji s vděčnou úklonou přijal, ale k překvapení mého syna ji uschoval do svého ušmudlaného kabátu.
„Vy to nebudete jíst?“ zeptal se syn.
„Ne,“ odpověděl žebrák. „Kamarád má dnes narozeniny. Bude to můj dárek.“
Syn byl ještě hodně mladý, proto se s úšklebkem podivil. „Vaším dárkem bude bageta?“
Žebrák se usmál. „Chlapče, ta bageta je nyní všechno, co mám.“
Všechno, co mám… Ta slova synovi vyrazila dech. Pochopil, jak musí být úžasné mít takového přítele, který je ochoten dát Vám všechno, co má. Ba že ještě úžasnější musí být vlastnit takové srdce – být tak ryzím člověkem.
Opravdová osamělost
Mnohokrát jsem si na ty dva momenty vzpomněl. Zejména tehdy, kdy jsem byl single a napadlo mě, zda mi něčí láska neschází. Pak jsem ale zažil i velmi špatné vztahy, které mě naučily pochopit rozdíl mezi samotou a osamělostí.
Jak zdůrazňuji v Léku pro duši, samota je označení pro fyzický stav, kdy jste sami, tedy kdy fyzicky nemáte po svém boku žádnou jinou osobu. Někdo říká, že se samoty bojí, a proto chce jakýkoli vztah, za každou cenu. Takový člověk však neví, že to, čeho se ve skutečnosti bojí, není samota, ale osamělost. To je označení pro emocionální stav, kdy vůbec nemusíte být sami, ale cítíte se tak, i když je ve Vaší blízkosti fyzicky někdo jiný. Přičemž tu nejhorší osamělost můžete zažít paradoxně ve vztahu. Ačkoli v té chvíli nejste sami, cítíte se sami. Sami na vztah, sami na lásku, sami na komunikaci, sami na doprošování, obhajování, zachraňování.
Z Léku pro duši víte, že zatímco samota spíše uzdravuje (zejména když potřebujete být dále od lidí), osamělost naopak vyčerpává, ta emocionální prázdnota či bezmoc zbavuje člověka síly, sebevědomí, sebelásky. A tak se může snadno stát, že samota je ve výsledku lepší než vztah, zejména než ten vztah, ve kterém Vás protějšek ani nerespektuje, neuznává, nevnímá, ignoruje, vysává, trestá… „Nemusí být lehké být sám, mnohem těžší je však být osamělý,“ píšu v knize Sami, která je určená pro zvládání přechodu z osamělosti do samoty, z neštěstí do vyrovnanosti.
Sedm NE
A tak, pokud jde o mě, jsem raději sám než v „jakémkoli“ vztahu. Ba existují vztahy, o které už nikdy nebudu stát. Vždy upřednostním samotu před osamělostí ve vztahu. Které vztahy jsou ty, v nichž se lidé cítí nejosamělejší?
1. Vztah živený jen jednou osobou
Je to vztah, ve kterém pořád jen jeden dělá první krok. Pořád jen jeden chápe, že vztah je jako zahrada – musí se nepřetržitě opečovávat, jinak zaroste plevelem a přestane nést sladké ovoce. A protože to druhý neřeší, stává se zahrada jen jednostranným úkolem. Zatímco jeden do péče o ni vkládá vše, druhý nic a jen bere. Je tak pouze otázkou času, kdy ten, kdo jen dává, se vyčerpá, a zahrada tak zpustne. Navíc svým způsobem „jeho“ vinou, protože on přestal – ale ne proto, že by už dávat nechtěl, jen už nemá co. Vydal se ze vší energie.
Jak píšu v knize Sami, v souladu se zákonem o zachování energie platí, že aby člověk mohl dávat, potřebuje také dostávat. Ba i ten, který jen dává, musí někdy dostat. Nikdo z nás není schopen dlouhodobě dávat to, co se mu nevrací. Vztah proto přirovnávám k dvojkolu. Nelze, aby jeden pouze šlapal a druhý pouze stál na brzdě. Bicykl pak nejede…
2. Vztah vzniklý jen pro naplnění nešťastného člověka
Do vztahu vstupujeme proto, abychom byli silnější než sami. To ovšem neznamená, že do vztahu můžeme vstoupit slabí. Jak totiž varuji v knize Sami, vztah je jako řetízek. Přetrhne se vždy v nejslabším místě – tam, kde nevydrží nejslabší článek. Proto je každý vztah jen tak silný, jako slabší z jeho členů. Kde selže on, povolí celý vztah – bez ohledu na to, jak silný dokázal být ten druhý. Přičemž jednou z hlavních forem slabosti je neschopnost vnímat štěstí.
To nelze léčit zvenčí. Je to vnitřní problém člověka. Kdo je chronicky nešťastný, tomu schází dovednost vážit si i maličkostí. Přitom kdo si neváží malých věcí, toho šťastnými neučiní ani věci velké. Velké věci jsou totiž tvořeny těmi malými. A zvenčí není možné dát člověku to, čeho sám není schopen. Jak ho zvenčí potěšit, když se odpojil od radostných emocí?
Kdo v sobě sám například ještě neuzavřel minulost, ten nemůže čekat, že to za něj zvládne někdo jiný. A přichází-li navíc se špatnými, negativními emocemi, může mít sklon i na svém protějšku vídat jen to nevyhovující, nedostatečné. Mít přínos pro vztah znamená přicházet alespoň s částečným světlem. Kdo však chce ve vztahu rozdávat radost, musí ji mít nejprve v sobě. Nikdo není schopen dát to, co sám nemá. (I proto vznikla kniha Sami. Aby lidé, nepročištění z minulosti, nevstupovali do vztahů jako toxická přítěž. Aby, pokud hledají spřízněnou duši, byli v první řadě sami spřízněnou duší.)
3. Vztah ignorující potřeby jednoho z partnerů
Ano, do vztahu vstupujeme proto, aby nám bylo lépe než o samotě – abychom byli naplněnější, schopnější, moudřejší. Nikdo totiž není dokonalý, nikdo nemá všechno, ale každý má něco jiného. To, že žádní dva lidé nejsou shodní, znamená, že nedostatky jednoho mohou být vyplněny přednostmi druhého a naopak. Druhý nás tak může podpořit, zvednout či obohatit tam, kde si už nevíme rady, a naopak. Problém však je, když lidé ve vztahu přestanou tvořit skutečný pár. Když se přestanou doplňovat, povzbuzovat, motivovat, nýbrž naopak jeden druhého začne omezovat, zesměšňovat, ignorovat. Když potřeby jednoho jsou víc než potřeby druhého. Nebo když na potřebách jednoho záleží absolutně a na potřebách druhého vůbec.
Jako by šlo o souboj. Jako by se bývalí spoluhráči změnili v protihráče. Jako by seděli ve společné loďce, ale rozhodli se pádlovat proti sobě. Na jednom nezáleží vůbec, na druhém zcela. Přitom oba jsou v jedné lodi a převrhne-li se jednomu, zavře se voda nad oběma. Také proto v knize Sami apeluji: Ve vztahu nikdy neexistuje jen jeden vítěz a jeden poražený, ale vždy buď dva vítězové, či dva poražení. Naplnit potřeby druhého by mělo být stejně uspokojující jako mít druhým naplněné potřeby vlastní.
4. Vztah založený na očekávání dokonalosti
Vím, že je to látka ze základní školy, ale mnozí dospělí to pořád nechápou: Nejsme dokonalí; proč tedy od nás někteří očekávají, že dokonalí budeme? Proč očekávají dokonalý život? Proč utíkají ze vztahu, kde se objevily problémy? Jak mohou chtít vztah bez problémů? Copak i lidský život může být bez problémů?
Ten, kdo utíká od problémů, aby jinde objevil bytost i vztah bez problémů,...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům