Je to prý “drzost” říct si o peníze. No, já si to nemyslím, ale budiž, věc názoru.
Tito tři mládenci se rozhodli otevřít si bar. Není to pro ně neznámá zkušenost. Zleva Jan Vlachynský a Andrej Vališ už jeden mají – Bar, který neexistuje. V Brně je jen málo lepších a kreativnějších adres. Ale teď chtějí růst dál. Spolu s Adamem Vodičkou (vpravo) si vyhlédli další prostory, v historickém jádru na Šilingrově náměstí, a rozhodli se je zrekonstruovat a zprovoznit. Už teď mají před očima, jak to tam bude vypadat. Ale k tomu, aby se sen stal skutečností, jim něco chybí. Více volných peněz. A o ty si řekli dost neortodoxně. Videem.
Principielně uvažují správně. Proti všem. Nechtějí totiž velký bar, který sice znamená větší tržby, ale také “pásovou výrobu” drinků, bez náležité péče. Navíc když velký bar nepůjde, větší náklady jim budou pálit spoustu peněz. Naopak komornější bar má velké kouzlo. Není pro tzv. walk-ins, kteří chodí nahodile z ulice, ale pro štamgasty. Ty by se měli najít snadno, ze 3 důvodů: 1) bar bude maximálně pro 35 osob, tedy skoro klubová záležitost, 2) bude zastrčený, tedy soukromější, 3) díky malé kapacitě si barmani budou moci více vyhrát s drinky. Ostatně na tomto principu stojí gurmánské restaurace.
“Bar, který neexistuje, je moc velký. Potřebujeme ještě menší hřiště pro své vyblbnutí,” uvedl Vlachynský. Jenže aby koncept uvedli do chodu a interiér změnili do designu galerií nebo kin, potřebují peníze. Vymysleli, jak na...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům