Hypoteticky si představte toto: 1 měsíc před návštěvou restaurace Vás požádají, abyste si vybrali jídlo, na které budete mít za onen 1 měsíc chuť.
Kroutíte hlavou? Patříte k nerozhodným strávníkům, kteří nevědí, co by si dali, ještě ve chvíli, kdy drží jídelní lístek a číšník již nervózně přešlapuje?
Připadá Vám to šílené?
Něco jiného je to v letadle. Na jednu stranu by měli mít na palubě dostatečný výběr pro všechny cestující, na druhou stranu není možné vozit nadbytečné zásoby. 3 jídla na výběr pro každého? A co bude s 2 jídly, která se nesnědí? Nebo dát každému pasažérovi natvrdo jen 1 jídlo, bez ohledu na to, zda jej jí, nebo nejí? British Airways to vyřešily šalamounsky. Umožňují objednat si po internetu jídlo z palubního menu již 30 dní před odletem. Britové si tím hlavně rozvazují ruce a dělají si alibi pro naprosto běžný případ, že část pasažérů jednoduše vyjí nějaký pokrm a na ostatní zbude již jen alternativa. Takto by cestující měl mít jistotu, že jídlo, na které se těší, dostane, a letadlo zároveň ve své kuchyni nepoveze zbytečná kila navíc. Mazaní jsou ti Britové, že?
Ale to není všechno.
Ještě zajímavější je podívat se na samotné menu. Zdá se, že Britové začali praktikovat tzv. Height Cuisine, neboli Výškovou kuchyni. Tu nakousl britský šéfkuchař Heston Blumenthal. Zjistil, že člověk má tam v oblacích jiné chutě a citlivost smyslů. Tudíž mu za letu chutná něco úplně jiného než na zemi. A to, co pozemní kuchaři považují za delikatesu, v letadle vyzní do prázdna.
Tento experimentátor (Blumenthalův mladý český učeň dnes vaří v...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům