O českých chrochromužích aneb Proč si jednu košili fakt nebrat dva dny po sobě

“Ani z talíře nejím dva dny po sobě, pokud ho mezitím neumyju.” Carlos Slim Helú, druhý nejbohatší muž světa (74,4 miliardy dolarů)

Místo předmluvy: Nikdy bych nevěřil, že tento článek budu muset psát. Ale stále potkávám DOSPĚLÉ muže, dokonce na vysokém stupni kariéry, kteří nepochytili základní hygienické návyky. A to je zima. Děsím se léta…

Říká se jim chrochromuži. Prostě čuňátka. Víte, jak i s prádelním kolíčkem na nose poznáte, kdo je čistotný a kdo chrochro?

Na otázku “Opravdu máš na sobě čistou košili?” pan Chrochro košili očichá/prohlédne. Myslí si, že stav zejména podpaží, límce nebo manžety jsou jediná měřítka kontaminace. Že špína MUSÍ být vidět a zápach cítit.

Pan Čistotný se pouze podívá na hodinky. Je ještě dnešek? To zorientování mu stačí. Ví totiž, že košile se nosí jen jeden den. Po jednodenním nošení je prostě ee, zpocená, a vůbec to NEMUSÍ být vidět nebo cítit.

KARDINÁLNÍ OTÁZKA Č. 1: JAK TO?

Každý člověk se potí. NĚKDO více, jiný méně. NĚKDY více, jindy méně. NĚKDE více, jinde méně. Ale potí se úplně všichni. Kdybychom se nepotili, zajdeme.

Potem se totiž vyplavují z těla ty jedy, které neodcházejí jinou cestou. I v noci, kdy “akorát” ležíme a nevyvíjíme vůbec žádnou námahu, vypotíme přibližně 1,5 litru sajrajtu. Ano, jednu PET láhev. Přes den samozřejmě víc, podle námahy. Jsme jako lokomotiva, která neustále spaluje. Náš pot je jako dým z komína. Zamořuje okolí. Může být vidět i nemusí. Může být cítit i nemusí. Faktem je, že košile chytá podstatnou část denního potu. Protože do košile ústí dva významné odpadní kanály. Vyvěrají v podpažích. A to tím intenzivněji, čím více jsou přidušené levnou látkou košile nebo saka.

KARDINÁLNÍ OTÁZKA Č. 2: Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům