Motto: Když chceš dokázat něco velkého, nepřemýšlej, jak velké jsou překážky, ale jak velký jsi sám.
“Dům nám shořel na popel,” řekli mi.
Chtěl jsem je politovat.
Jenže oni zářili štěstím: “Všichni jsme to přežili!”
Někdo řekne, že ta rodina přišla o všechno. Podle mě všechno podstatné zachránila.
Kolem nás je tolik zdrojů štěstí, že je nevnímáme nebo považujeme za samozřejmé. Teprve když o ně přijdeme, uvědomíme si jejich hodnotu. Do té doby se necháváme polapit do pastí, o kterých si myslíme, že nás udělají šťastnými. Má to smutný následek. Obětujeme jim celý život, až zjistíme, že šťastnější jsme bez nich.
Je to největší paradox života, který dokazuje, že Bůh má rád černý humor.
Recept na štěstí je v zásadě jednoduchý, to jen my si ho komplikujeme. Hledáme štěstí tam, kde žádné není: v majetku, v ohromování druhých. Někteří lidé dokonce umírají nešťastni, aniž by si uvědomili, že člověk potřebuje jen 3 věci, aby byl opravdu šťastný: mít pro koho žít, pro co žít a v co věřit.
Z toho vyplývá, že říci ANO štěstí znamená naučit se říkat NE všemu, co nás o štěstí připravuje. Nebývá to nikdo kolem nás, býváme to my sami tím, v co věříme. Unesete od starého psa 10 doporučení, co jednou provždy pustit z hlavy?
1. omyl: Moje štěstí je závislé na někom druhém
Vztah, práce, přátelství. To všechno člověka naplňuje. To všechno má ale jedno podstatné úskalí. Ještě jinou osobu.
Jiná osoba stojí mimo nás. Mimo naši sféru vlivu. Můžeme si myslet, že druhého ovlivníme, ale je to iluze. Ve skutečnosti nemáme šanci řídit cizí myšlenky, spády ani činy. Dnes pro druhého můžeme být důležití, zítra ne. Změna, jako když se luskne prstem. Kdykoli bude naše štěstí závislé na někom dalším, vždycky budeme zranitelní a mnohdy bohužel i skutečně zraňovaní.
Štěstí je tak...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům