Místo předmluvy: Budete ho mít za šílence. Doporučuji ale číst následující řádky s chladnou hlavou. Zdánlivé šílenství totiž bývá prvním poznávacím znakem úspěšných. Důkazem, že jsou ochotni jít cestou, kterou nikdo před nimi nešel. A která se zdá šílená – až do doby, než se ta cesta ukáže jako úspěšná.
Na této planetě je 149,4 milionu kilometrů čtverečních pevniny. Drtivá většina někomu patří. K obsazení stačilo v historii danou půdu objevit (Kolumbus) nebo dobýt (Alexander Veliký). Ale co je s tou půdou, kterou ještě nikdo neobjevil nebo o ni nikdo nemá zájem?
Jednatřicetiletý Čech Vít Jedlička otevřel atlas světa a registr pozemků. Na poloze 45°46’N 18°52’E lokalizoval volné území, které se jeví tak, že si jej nenárokuje žádný stát. Splnil tedy právní náležitosti a vyhlásil tu svou suverénní republiku. Připadá Vám jako romantik? Nebo šílenec? Ale Jedlička je finanční analytik.
Pozemek, za který se neplatí
Sedm kilometrů čtverečních nárazníkové zóny mezi Chorvatskem a Srbskem je podle něj vedeno jako terra nullius, což v římském právu znamená území nikoho. Právně by to tedy mělo být v pořádku. Jedlička v místě vztyčil vlajku, sepsal prohlášení o nezávislosti, zkrátka postupoval stejně jako Američan Jeremiah Heaton, který loni v Africe zabral nikým nenárokovanou skulinu mezi Egyptem a Súdánem a nyní tam má své království, kde nepřijímá žádné lidi. Za pozemek nikomu platit nemusel, protože nebylo komu – terra nullius nikomu nepatří. Jen matičce Zemi, a ta je velkorysá.
Jedlička je ale jiný než Heaton. On naopak přijímá žádosti o občanství. Nechápete, proč byste se měli stěhovat někam k Dunaji? Nechce se Vám z vlasti? Ale to vůbec nemusíte. Jedlička ani nepočítá s tím, že tam budete bydlet. Chce jen to, abyste byli občany jeho státu. Ptáte se, jaký to celé má smysl?...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům