Dnes něco z biologie: Toto je tep mého srdce.
Všímáte si? Nahoru a dolů. Pořád. Protože jsem součástí přírody. Její podstatou je změna. Rozdílnost stavů.
Tak by vypadal i kardiograf vztahu. Nahoru a dolů. Pořád. Protože jej tvoří dva lidé, součásti přírody. I podstatou vztahu je změna. Rozdílnost partnerů i jejich každodenních nálad.
Možná někdy toužíte po tomto…
Aby se křivka ustálila. Ale víte, co to znamená na kardiografu?
Včera si mi přítel vylil srdíčko. Jak hrozná “ta jeho” je, jak je náladová, jak těžké je s ním vyjít…
… ale že ji pořád chce ve svém životě.
Vztah totiž není o tom, kolik dní, měsíců nebo let spolu dva lidé jsou. Vztah je o tom, kolik lásky si navzájem dávají den co den. Neměřme délku. Ale objem.
Když pohlédneme na kardiograf, záznam tlukotu lidského srdce, musí nám být jasné, že život není legrace. Vzestupy a pády. Pořád. Ani vztahy nemají být snadné. Ony mají – stát za to.
Ve své knize 250 zákonů lásky zmiňuji pravidla, za kterých obě srdce fungují. Netlučou proti sobě, ale spolu. Pak nezáleží na vzdálenosti. Cítíme pořád stejný tlukot. Partnera v sobě. Pravá láska neznamená být pořád spolu. Znamená být klidně i odděleni, dočasně být v jiné zemi, a přesto jako by se nic nezměnilo. Pořád tu je.
Když se mě lidé ptají, co je to vlastně vztah, na co se mají připravit, napadá mě jediné slovo: rozdílnost. Kdykoli někoho přijímáme do svého života, přijímáme především jeho odlišnost. Jsme s ním PŘESTO, že je jiný a že ho mnohdy nepochopíme. Nicméně jeho odlišnost respektujeme.
Vztahy nikdy nerozbíjí rozdílnost...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům