Sledoval jsem dav, který směřuje do práce.
“Netěším se tam…”
“Kéž by byl ještě víkend…”
Také jsem to říkával. Než jsem si uvědomil, že škodím sobě – otravuji své pocity. A úplně zbytečně. Protože prvním předpokladem úspěchu v práci je buď začít dělat to, co máte rádi, nebo začít mít rádi to, co děláte. Nic mezi.
Intro
Zažil to asi každý, kdo jde v pondělí do práce. Místo, aby byl odpočinutý, cítí spadlý řemen. Do tempa se dostává hůř než v týdnu. Začíná něco nového, ale on místo radosti vnímá starosti. Úkoly, přes víkend odstravené, znovu ožívají, lidé, které vídáme z povinnosti, zase klepou na dveře, displej telefonu, opět nařizují.
Zažívají to i podnikatelé. Jako by po víkendu nevěděli, čím dřív. Jako by jim paradoxně chyběla energie. Jako by odpočinek nebyl dlouhý a spánku nebylo dost. Jako by bylo lepší úkoly ještě odložit – na “jindy”, “někdy”, jakékoli “příště”, nejlépe takové, které vůbec není v kalendáři.
Jenže tohle nevede k úspěchu.
A já se ptám: Proč nás přepadá taková slabost? Co ti, kteří se těší do práce a zrychlují svůj náskok, dělají jinak? Jak si během volna nejen udržet tah, ale ještě ho zvýšit?
Když Ingvar Kamprad přes 70 lety v dřevěné kůlně na zahradě svých rodičů začal stloukat nábytkářské impérium IKEA, naučil se toto: “Kdykoli máš pocit, že chodíš pořád dokolečka a neposouváš se ani o metr, kdykoli vnímáš, že jsi pohlcen stejnými problémy a scénáři, kdykoli se cítíš na dně a nevíš, jak se zvednout, tak nikdy se nerozhlížej kolem sebe – řešení hledej výhradně v sobě.”
Myšlení je klec, která nás může uvěznit, i klíč, který ji umí odemknout. Naučit se pracovat s myšlením znamená změnit si život.
Co je dobré si osvojit?
1. Měňme prostředí
Nejprve si osvěžme základní genezi úspěchu: Pocity vytvářejí myšlenky, myšlenky vedou k činům a činy k výsledkům. Na začátku pozitivního výsledku tedy musí být pozitivní pocit.
Představme si, že lusknutím prstu tohle…
… vyměníme za tohle.
Změnil se Váš pocit? A proč, když pracovní problém zůstal stejný?
Pouhá změna prostředí dokáže změnit náladu. Na Maledivách, u drinku, bychom měli lepší energii a úkol, který nás čeká, řešili jinak. Sám úkol se přitom nezměnil. Někomu už vidina dokáže změnit pocit. V hlavě jako by přeskočila výhybka. Pouhou změnou prostředí se zapojí do nabíječky, je stále konstruktivnější, ústa vykrojená do stále většího úsměvu. Život ho – baví.
Tohle nedělá pláž, moře a méně lidí. To dělá primárně ZMĚNA. Protože změna je život.
Na to, abychom načerpali pozitivní pocit, nemusíme létat daleko. Často stačí z budovy přejít do parku. Nebo, nemůžeme-li z budovy, vyjít ze své kancelářské klece na šálek kávy. Změnit výhled, vzduch, karmu prostředí. Nebo, pracujeme-li doma, přejít do jiného pokoje, vyhlédnout z okna, NĚCO...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům