Všichni jej máme v sobě.
Posvátný chrám, ve kterém znovu nalézáme sílu, odhodlání, povzbuzení a klid – pokud ovšem do něj znemožníme přístup oslabujícím myšlenkám a pocitům.
Nejsou to jen posměšky nebo odsudky jiných lidí. Jsou to i pochybnosti, které si vytváříme sami o sobě – černými vizemi, sebeoslabujícími domněnkami, starými vzpomínkami na to špatné, co jsme zažili a co bychom nyní mohli zažít zas.
Kdo poslouchal mé nedělní živé vysílání Jak silní lidé slábnou a zejména část o vnitřním chrámu, ví, jak důležité pro mě je pomocí knihy Sami zastavit slábnutí všech lidí, kteří se v těžkých okamžicích propadají ke dnu a věří v sebe, život, lepší budoucnost stále méně. Vaše dominantní otázka zněla: Jak takový chrám uvnitř sebe postavit, jak ho vyztužit?
Vždycky dokážeš víc, než si umíš připustit
Když Edmund Hillary v roce 1953 jako první vystoupal na Mount Everest, řekl: “Nebyla to hora, co jsem pokořil. Byl jsem to já sám.”
Svěřil se, kolikrát o sobě pochyboval a přesvědčoval se, že to nedokáže a má to vzdát. I kolik jiných lidí mu prorokovalo špatný konec. Hillary však říkal: “Kdykoli Vám lidé říkají, co není možné, hovoří o svých limitech, ne o Vašich. Co je nemožné pro ně, nemusí být nemožné pro Vás. Ostatně, i co považují za nemožné pro sebe, by pro ně mohlo být možné, ale museli by s úspěchem začít v sobě.”
My všichni máme “Everest” ve své hlavě. Vypínání všech negativních myšlenek jsem věnoval celý tento jeden samostatný magazín. A hovořím i o svých osobních zkušenostech.
Nezapomenu na svůj dlouholetý boj s trémou. Nejvíc mě svázala v sedmnácti, kdy jsem šel na svůj první pracovní pohovor. Před místností, kde seděla slovutná redakční rada, jsem se asi třásl jako osika, protože mě oslovil kolemjdoucí muž: “Chlapče, čeho se bojíš?”
“Jestli se lidem v té místnosti budu zamlouvat.”
Pověděl mě něco, co změnilo můj úhel pohled: “Tak až vejdeš, přemýšlej naopak, jestli se oni zamlouvají Tobě.”
Před několika dny mě na ulici zastavil mladík mého tehdejšího věku s tím, že ho čeká náročná zkouška a pochybuje, že ji zvládne. Použil jsem starý psychologický trik. Sáhl jsem do kapsy pro minci a řekl: “Pokud padne orel, dopadne to dobře.” Nato jsem minci vyhodil do vzduchu a po dopadení ukázal mládenci stranu.
Padla panna. Svěsil hlavu. “Počkej,” vytkl jsem mu netrpělivě a znovu jsem vyhodil minci do vzduchu. “Pokud padne orel, dopadne to dobře.”
Snad napodruhé, snad napotřetí padl orel. “I když si půjdeš říct o práci, i když budeš usilovat o partnerský vztah, kdykoli se může stát, že Ti první pokus nevyjde. To nevadí. Co chyba, to ponaučení. Co další pokus, to nová příležitost. A když Ti na něčem opravdu záleží, zkoušej to dál. Nakonec vždycky padne orel.”
Ta redakční rada mě přijala. Kdyby ne, padl by orel jinde. Jen to zkusit, ponaučit se a zkusit znovu a lépe. I tak člověk posouvá limity a nakonec dokáže víc, než si připouštěl.
Mimochodem, vždy si vzpomenu na Karla Gotta, který říkal: “Přátelům, kteří ke mně chodí na návštěvu, pouštím gramofonové desky a nalévám dobré červené víno. Čím déle posloucháme a pijeme, tím spíše se debata stočí k mudrování, jestli je sklenka v životě poloprázdná, nebo poloplná. Nerozumím jim. Já v té chvíli vezmu lahev a sklenku si doliju.”
Stojíte před náročným týdnem, Everestem, který víte, že Vám dá zabrat, ale nechcete “výstup” vzdát? Vzpomeňte si, prosím, i na tyto myšlenky:
- “Jestliže mi vnitřní hlas říká: ,To nedokážeš namalovat!’, začnu a s každým tahem štětcem je ten hlas slabší…” Vincent van Gogh
- “Není možné dosáhnout úspěchu, o který se člověk nepokusí. Někdo sice říká, že pokusit se o něco, čeho člověk ještě nedosáhl, je bláznovství. Pak jsme ovšem blázny všichni, pokud někdy stoupáme po neznámém schodišti. Také nevidíme celé, a přece věříme, že nás dovede do patra.” Martin Luther King
- “Úspěch v dnešním světě je dokázat být sám sebou – v prostředí, které se z Vás neustále snaží udělat někoho jiného.” J. K. Rowling
- “Základem úspěchu je sebedůvěra – schopnost věřit, že toho mohu dosáhnout. Základem sebedůvěry pak připravenost – schopnost pochopit, že vždy je lepší být připraven než překvapen.” Jaromír Jágr
- “Právě v den, kdy se mi trénovat nechce, trénovat jdu. Protože právě v té chvíli moje hlava trénink potřebuje. Kdybych nešla, lenost by mě už vždy dokázala porazit. Člověk může prohrát se soupeřem, ale ne se sebou.” Martina Sáblíková
- “Každé otálení, jestli se o to máme pokusit, zvyšuje pochybnost, jestli to vůbec zvládneme. Každé váhání, co je správné udělat, nakonec vede k tomu, že nakonec neuděláme vůbec nic. Každá proluka totiž dává mozku čas na novou výmluvu. Neakce způsobuje rozptýlení, akce podporuje soustředění. Když budete na kopci tápat, jestli ho máme na sáňkách sjet, nikdy ho nesjedete. Odrazit se znamená ponořit se do akce, intuitivního hledání nejlepší cesty, rychlých chyb i rychlého ponaučování.” Dale Carnegie
- “Kdo pochybuje o své síle, dává sílu svým pochybnostem.” Karel Gott
- “Že to nevyjde, je samozřejmě vždy jedna z možností. Já jsem s takovou eventualitou hned hotov. V hlavě přijmu riziko, že to nevyjde.” Steven Spielberg
- “Sebevědomým člověka nečiní přesvědčení, že to stoprocentně vyjde, protože tu jistotu nemá nikdy, ale okamžik, kdy mu přestane vadit, že to možná nevyjde. Kdy nahlédne na pokus jako na příležitost...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům