“Promiň,” řekl.
Výrobci džusu by řekli, že je to slovo-koncentrát.
V 6 písmenech bylo obsaženo: Přiznávám chybu + Lituji jí + Napravím ji.
Přesto je to slovo, které ne vždy stačí. Promiň se říká, když do někoho vrazíte na ulici, ne když někomu zlomíte srdce.
Na druhou stranu promiň znamená: Udělal jsem chybu a uvědomuji si ji. Uvědomuji si ji, protože jsem zmoudřel a chybu, kterou jsem udělal, nyní vidím. Neopakoval bych ji. Vím, jak mě samotného bolí. I jak bolí Tebe. Proč bych ji měl opakovat?
Promiň je slovo plné energie. Hřeje toho, komu je adresováno. Zčásti je zadostiučiněním, zčásti nadějí. Pořád ale platí: Proč dáváte jednomu člověku druhou šanci, když tolik lidí čeká na tu první?
Povím Vám, proč je o tom dobré uvažovat. Protože i ti, kdo čekají na první šanci, jsou lidé. A všichni lidé chybují. Ale ne všichni si své chyby uvědomují.
Jen ti, kdo si své chyby uvědomují, jsou schopni je neopakovat – a tím posunout sebe a nakonec i vztah, který spolu máte.
Jak píšu v tištěném magazínu FC, vztah je jako most o dvou pilířích. Pokud první pilíř přizná chybu a požádá o trochu malty na vyspravení spáry, není to ke škodě mostu. Most to neoslabí, naopak posílí.
Poznáte tohle? Vězte, je to diamant. Ale v surovém stavu – tak vypadá, když se vytěží ze země. Takoví jsme všichni, když se narodíme.
Ano, zdá se nezajímavý, má spoustu kazů a je možné ho vyhodit. Anebo je možné...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům