O úspěchu člověka v jakékoli oblasti života nerozhoduje to, co udělá jednou za čas, ale co dělá pravidelně. Co dělá pravidelně, to ho definuje – to říká, jaký je, po čem opravdu touží, tedy za čím skutečně jde, a ne o čem jen sní.
Mezi lidmi, kteří v životě uspějí, a těmi, kteří svých snů nedosáhnou, je rozdíl hlavně v tom, že ti, kdo uspěli, včas pochopili, že splnění snu není spojeno až s protnutím cílové pásky, ale už s vykročením na cestu, jež sama o sobě znamená splněný životní cíl. Lidé, kteří vědí, že už jsou na cestě, dokážou být přiměřeně spokojeni i nespokojeni. Šťastní proto, že vykročili. Nešťastní proto, že ještě je o co usilovat – tím jsou motivováni jít pořád dál.
Kdo je motivován pouze cílem, protnutím cílové pásky, může celý život prožít v nespokojenosti, že svého cíle ještě nedosáhl a možná ani nedosáhne. Kdo je ale motivován cestou, může prožít štěstí každý den svého života, protože mu jeho každodenní cesta už dává smysl a naplnění.
Svůj magazín FC píšu každé dva měsíce už deset let proto, aby se lidé nevzdávali, je-li pro ně v životě něco důležité. Zjistí-li, že objevili slepý konec cesty, aby změnili cestu, ale ne cíl. Aby šli jinudy, třeba o dva kroky zpátky, ale pořád vnímali svůj cíl. To, co jim dává smysl a naplnění.
Nové vydání magazínu FC je celé zaměřeno na vnitřní práci se stresem (více ZDE). Z magazínu víte, jak důležitý je pro člověka vnitřní dialog, autorozhovor, tedy interview, které děláme sami se sebou. Stačí jednou týdně. Víkend je na to optimální.
Nezdrží Vás. Je to pouze 7 otázek, lze si je snadno zapamatovat:
1. Čím mě potěšil tento týden?
Učme se přicházet ze Země dostatku. Učme se vnímat víc než smutek, chyby, bolesti – to, co nám nevyšlo, nefungovalo. Učme se uvědomovat si to, z čeho máme dobrou energii.
Naučíme se pozitivně pracovat s pamětí, minulostí, vzpomínkami. A poznáme, že na co se zaměřujeme, to v naší mysli roste. Že naši přítomnost vytváří ani ne tak naše minulost, ale její vnímání naší myslí. Jsou totiž lidé, v jejichž minulosti se urodilo mnoho krásného, ale oni toho litují – litují totiž, že je to pryč. A stejně tak jsou lidé, v jejichž minulosti se stalo něco špatného, a i oni toho litují – litují, že se to vůbec stalo. Z toho je zřejmé, že není tak důležité, co se konkrétně přihodilo, ale jak to vnímáme. Jinými slovy: Zda přicházíme ze Země nedostatku, nebo Země dostatku. Zda dokážeme být vděční, třeba i za zkušenost.
Nejprve si ale vzpomeňme, co dobrého se stalo. Co se povedlo. Co nám vyšlo. Z čeho si nejsnáze dokážeme vyrobit dobrý pocit. Co nám dá první energii a motivaci jít dál.
2. Jakým ponaučením mě tento týden vybavil?
Člověk je chybující tvor, a přesto vnitřně roste. A to proto, že se chybami učí. Všichni nějaké chyby děláme, nikdo nejsme dokonalý, a tak jsme každý týden o něco moudřejší.
Jen si musíme své chyby umět uvědomit a přiznat. Pak je dokážeme neopakovat.
Mnoho lidí stojí na místě jen proto, že zkamení v minulosti. Litují svých přešlapů a toho, že je nemůžou vrátit, změnit, opravit, protože zpátky do minulosti se nejde dostat. Přitom je to mýlka. My nepotřebujeme návrat v čase. Nám stačí tu chybu neopakovat. Už tím ji ze svého života navždy odstraníme a stane se jen historickým inventářem v našem archivu.
Tato sebereflexe nás učí první pozitivní práci s negacemi – vděčnosti za vlastní chyby.
3. Bylo mé každodenní úsilí v tomto týdnu v rovině s mým dlouhodobým cílem?
Chceme-li vyjít schodiště, je důležité postupně pokořit každý schod. Bez ohledu na naši momentální vzdálenost od cíle potřebujeme, aby naše každodenní kroky vedly správným směrem. Pokud vedou, jednou cíle dosáhneme. Pokud nevedou, cíle nelze dosáhnout.
- Jestliže necvičíme, nemá smysl toužit po vysportované postavě.
- Jestliže nepracujeme na své životosprávě, nemá smysl snít o lepším zdraví.
- Jestliže jsme negativní, nemá smysl doufat v pozitivní život.
Činy vytvářejí výsledky. Nezměněné činy vytvářejí stejné výsledky. To znamená: Jestliže chceme změnit výsledky, musíme změnit své činy. Albert Einstein zašel ještě dál: “Žádný problém nelze vyřešit za použití těch samých myšlenek, které ho vytvořily.” Proto je toto vydání magazínu FC zaměřeno na sebezocelení, postupné zesílení našeho myšlení.
Třeba i denně se ptejme: Vedly mé dnešní kroky k mému dlouhodobému cíli? Pokud ano, jsme cíli blíž. Tak prosté to je. S tím souvisí i následující otázka.
4. otázka: Co šlo v tomto týdnu zvládnout lépe?
Možná jsme někomu neuměli říct NE, a kvůli tomu jsme museli odložit svůj sen. Nečilme se na sebe, prostě na sobě zapracujme (viz článek
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům