Ten příběh možná znáte…

Když Bůh stvořil člověka, řekl: “Potřebuji před ním ukrýt něco důležitého, dokud nebude připraven tomu porozumět.”

Nebeský anděl zvolal: “Dej to mně, odnesu to na Měsíc.”

Bůh se ohradil: “Ne. Záhy tam člověk vyletí, najde to.”

Přihlásil se mořský anděl: “Položím to na dno oceánů.”

Bůh opět nesouhlasil: “I tam člověk záhy pronikne – do hlubin moří i samotné planety. Našel by to dříve, než je správné.”

Dlouhé mlčení. Načež se ozve zemský anděl: “Tak to dej do nitra člověka.”

Bůh se zaradoval: “To je ono! Jen tam to najde, až bude opravdu připraven.”

“A co tam vlastně ukryješ?” byli zvědaví andělé.

Bůh odvětil: “Poznání, že je strůjcem své vlastní reality.”

Vytvářet svůj život

Když jsem psal FC Kurz Cestou vnitřní síly, učebnici sebeposilování ve slabých chvílích, přál jsem si, aby si lidé uvědomili, že co se děje v jejich životě, je NEUTRÁLNÍ. Není to ani pozitivní, ani negativní. To ONI ROZHODUJÍ o tom, jaké zabarvení události přisoudí. I prohra, kterou překonáte, Vás může posílit. I chyba, z níž se ponaučíte, Vás může zlepšit. I samota, kterou procházíte, Vám může přinést štěstí, radost a naplnění.

Poslední větě možná nevěříte. Ze samoty máte úzkostný pocit. Bojíte se osamět. Připadáme si pak neúplní, neužiteční, nechtění. A není se Vám co divit. Ten předsudek odpovídá historii člověka. Už našim prapředkům se sevřel žaludek, když měli být vyhnáni od “kruhu ohně”. Oheň byl symbolem ochrany proti divé zvěři. V kruhu ohně seděla společnost. Jeden při druhém. Být vystrčen znamenalo “být nežádoucí”, “být nedostateční”, “být v ohrožení”. Z tepla do chladu. Do náruče nevyhnutelné smrti uprostřed divočiny.

Člověk není největší, nejsilnější ani nejrychlejší tvor. Přežívá díky komunikaci, organizaci, spolupráci. Sám si uvědomuje své rezervy, slabiny, nedostatky. Přitom na většinu svých rozhodnutí je ve výsledku sám. Je nezpochybnitelné, že cesta, po které jde člověk sám, je nejnáročnější. Je sám na pochybnosti, které ho provázejí, na chyby, kterých se dopustí, i na výčitky či lítosti, proč dané kroky neprovedl jinak. Je sám na strach, na bolest, na ztráty. Ano, ta cesta je nejtěžší, ale současně nejdůležitější, protože se při ní nejvíce formuje osobnost a charakter člověka.

V FC Kurzu Cestou vnitřní síly zmiňuji, že naučit se být sám se sebou rád, je základní předpoklad pro spokojené a zdravé vztahy. Kdo má sám sebe dostatečně rád, nezůstává totiž ve vztazích, které ho nutí nemít sebe rád. Kdo má sám sebe dostatečně rád, se raději vrátí do samoty, než aby trpěl vedle někoho, kdo si ho neváží, kdo ho oslabuje či kdo ho ničí. Naučit se mít sám sebe rád znamená vědět, že se na sebe mohu spolehnout, že se za sebe dokážu postavit, že jsem sám sobě přítelem, možná tím nejlepším, jakého mám.

Pochopit, jak mít sám sebe rád, znamená dozvědět se, že zdrojem lásky, podpory, motivace pro sebe můžeme být i sami.

V uzavřené skupině se opakovaně ptáte na překonání strachu ze samoty. Na zvýšení sebevědomí. Na oprášení sebelásky. Na upevnění sebehodnoty. Na to, jak být sám sebou, jak žít podle sebe, jak mít sami sebe rádi, a to i ve chvílích, kdy to není snadné – kdy selžeme, kdy sebe zklameme, kdy je mnohem lehčí sebou pohrdnout, sebe srazit, sebe poškodit.

Protože celý FC Kurz Cestou vnitřní síly zaměřuji na přeorientování se z vnějších zdrojů všeho dobrého, které možná vyhasly, na zdroj vnitřní, popíšu Vám nyní, v čem spočívají výhody samoty. Ty, které nevidíte, jste-li v negativním rozpoložení. Uvědomte si však, že samota je neutrální a stejně jako negativně na ni můžete nahlížet i pozitivně. Stačí se jen podívat na ni z opačného úhlu pohledu. Jak? Co Vás o samotě může začít těšit? Kde jsou ty zdroje dobré energie, zůstali-li jste na momentální život sami?

Pojďme si to v dalším z mých klubových článků probrat bod za bodem:

1. výhoda: Máme čas na mentální očistu

Ano, ocitli-li jste se sami, můžete na sobě začít pracovat tak, jak jste si vždy přáli. Můžete provést mentální restart. A po něm se cítit svěží a plni energie. Jak?

Stačí využít svůj nynější čas k vnitřní inventuře a úklidu. Zbavit se zbytečného balastu a nánosů, které nosíte v hlavě. Přehodnotit všechny sebepoškozující pokyny (viz oslabující staré mozkové synapse z FC Kurzu Cestou vnitřní síly). Špatné myšlenkové vzorce z minulosti se uvolní a nahradí se novou pozitivní silou. Není to skvělé?

Identifikujte, kdo nebo co ve Vás vyvolává negativní pocity, kdo nebo co Vás omezuje. Všechny křivdy, smutky a ostatní negativní pocity, odhoďte do pomyslného kyblíku. Že nevíte, jak se to dělá? Napřed je třeba je objevit, malinko se v nich pošťourat a vyrýpat je ven, což s sebou nese bolest. Znovu si je odžít emočně sice znamená prožít si tu bolest, ale také ji pláčem odplavit pryč. Jen tak můžete udělat za špatným tlustou čáru a začít s pozitivními afirmacemi a díky lepší energii se vrhnout do plánů. (Více v jednotlivých FC Kurzech zde.)

Dívejme se na to však zásadně z dlouhodobého pohledu. Začít myslet pozitivně přes všechny bolesti, jež jsme museli strpět a zpracovat, je pouhým startem, náplastí fungující jen krátkodobě. Negace se možná po určité době vrátí v ještě intenzivnější podobě. Každá rána, aby se zahojila a nezanítila, se totiž musí vyčistit, a to chce čas. Přestůjme tuhle fázi. Vyplatí se to. Z dlouhodobého hlediska se nám krásně uleví, staré rány se budou moci zahojit a uvidíme vše čistěji, jasněji a objevíme nové možnosti.

K tomu je samota ideální, protože nemáme žádnou hloupou berličku s odkladným účinkem. Žádnou výmluvu. S mentálním úklidem je to jako s úklidem domu či bytu – předchází tomu chaos a zmatek. Výsledek je ale brilantní, máme všechno srovnáno a špína je pryč. Proto je mentální očista tak důležitá, než se vrhneme do něčeho nového. Život s ní dostane nový lesk. Pro někoho ta metoda není lehká, ale když ji zvládne, získá sílu se posunout v životě dál, a naopak využít období samoty pro svůj růst. Hlavně nezapomeňme, že problém většinou nevyřešíme na úrovni, kde vznikl. Potřebujeme nadhled, odstup, časovou prodlevu. Také nový vztah začínejme až s čistou a svěží hlavou.

2. výhoda: Můžeme se hýčkat; umíme to lépe než kdokoli jiný

Buď se můžeme litovat, truchlit a překotně věnovat intenzivní energii co nejrychlejšímu hledání partnera, což bezprostředně po rozchodu nebo zradě není nejmoudřejší. Musíme uzavřít minulost, nevyrábět další převozníky. Lepší variantou je tedy zaměřit se na sebe. Tedy věnovat tutéž intenzivní energii sobě (viz Cestou vnitřní síly).

Čím více budeme přemýšlet nad tím, že jsme sami, tím déle můžeme zůstat sami. Těmito myšlenkami totiž připravujeme úrodnou půdu pro sebelítost, sebevýčitky, úzkost a strach. Jen v nás podporují negativní pocity a výmyky nálad. Raději využijme nabídnuté volnosti k tomu, abychom si například konečně zašli na masáž, poseděli s přáteli. Začněme se vůbec hýčkat a rozmazlovat. V klidu přemýšlejme, co by nám udělalo radost, co na sobě chceme změnit a kam se posunout. Intenzivně vnímejme emoce a příjemný pocit, který prožíváme. Je to výborná metoda, která uloží do podvědomí pozitivní pocit.

Uvědomme si, že samota je stav dočasný. Jestliže jsme provztahoví, máme srdce na dlani a chceme budovat vztah, je pouze otázkou času, kdy se potkáme s partnerem, který zažil a cítí totéž. Věnujme tedy tento mezičas pozitivním emocím. Mysleme na to dobré, co nám samota umožňuje. Není to vždy lehké, hlava nás vrací zpátky přesvědčováním, že ve dvou se to lépe táhne a „samota je zlá“, neboť naší přirozeností je k někomu patřit.

Ale i kdyby, vždy je alternativa: Potřebujete doteky? Využijte různých služeb jako masáže, kosmetika, manikúra a pedikúra. Doteky mají zázračnou moc a uzdravují, přestože nejsou momentálně partnerské. Potřebujete endorfin? Do svého denního plánu zařaďte pohyb. I kdyby to měla být jenom procházka v lese, abyste se odreagovali.

Pamatujte, že nikdo nás nedokáže hýčkat lépe než my sami. Ze začátku možná pociťujeme dezorientaci, ztrátu smyslu života, všechny konstruktivní aktivity se mohou zdát zbytečné, ale pokud najdeme sílu a začneme se věnovat sobě, po jisté době to náš mozek vyhodnotí jako příjemný, pozitivní, a hlavně přirozený návyk. Začne být i v tomto stavu spokojený – a jako spokojení lidé si snadněji do svého života přitáhneme nového partnera.

3. výhoda: Je to škola, jak být rád sám se sebou

Kdo umí být sám delší dobu, toho osamělost nedožene. Naopak bude sám se sebou rád.

Toho docílíme třeba tehdy, když si vytvoříme příjemné rituály o samotě. Zapalme si svíčky v koupelně, relaxujme při voňavé koupeli. Provoňme si byt. Vychutnejme si oblíbenou hudbu. Jděme...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům