Na čerstvě pokropené cestě to uklouzlo – bum o zem – a v koleni to křuplo.

To snad ne! Zrovna teď… Zrovna dnes…

Znáte to?

Lidé Vás pozorují, v bolesti, a Vás jen napadá: Proč se něco nestalo jim? Proč mně? Proč zase mně?

Tam na půli cesty mezi (sebe)obviňováním a (sebe)litováním za mnou někdo zašveholil: “Přeji Vám brzké uzdravení.”

Vzkypěla ve mně krev. Ten posměch! Ta drzost!

Prudce jsem se otočil a… tam muž na invalidním vozíku. A ptá se: “Jaké to je vědět, že jednou zase bude dobře?”

O hraní na piano

Lidské štěstí je jako fotografování. Musíš…

… zaostřit na to, co je důležité,

… zachytit to úžasné,

… a když se Ti to nepovede, zkusit to znovu.

Tak jako staré fotografie, procházející vývojkou a ustalovačem, se i my vybarvujeme z negativů. Náš charakter, sílu, odolnost totiž vytvářejí ne snadné, ale těžké časy.

Příští vydání magazínu FC Jak jít svou cestou, když jí nikdo kolem nevěří, učí, že život je jako piano: Bílé klávesy jsou jako šťastné okamžiky, černé jako smutné. Všechny ale k pianu patří a jedině dohromady vytvoří komplexní skladbu.

Proto jen pro připomenutí v těžkých chvílích:

1. V každém okamžiku měj tolik síly, ať se pohneš z místa, které Ti nevyhovuje, tolik moudrosti, ať se pohneš směrem vpřed, a tolik vytrvalosti, ať pokračuješ vpřed, dokud nedojdeš na místo, které Ti vyhovuje.

2. Všechny bolesti a překážky využívej k motivaci. Chtěj je překonat. Jinak překonají ony Tebe.

3. Tvůj život více než cokoli jiného ovlivňuje Tvá trpělivost, když se Ti nedaří, a Tvá pokora, když se Ti daří.

4. Plachetnice také neovlivní, odkud fouká vítr. Co ovlivní, je nastavení plachet. Pak může být, dokonce...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům