Jakou nejbizarnější otázku jste kdy lidem položili?
Když jsem jako mladý dostal příležitost mluvit s prvním velmi bohatým člověkem, rozesmál jsem ho. Zatímco všichni se ho ptali, co dělá ve dne, já se zajímal naopak o to, jak nakládá s nocí.
Věděl jsem totiž, že naše výsledky jsou způsobené činy a myšlenkami, na které musíme mít především náladu, chuť, odvahu, odhodlání, zkrátka energii je uskutečnit. A to nejen jeden, ale každý den. Jak tedy úspěšní lidé dobíjejí své baterie, aby dokázali jít za svými sny a současně měli sílu věnovat se rodině, blízkým, sobě, koníčkům? Jak je možné, že toho každý den unesou a překonají tolik?
A ti úspěšní, kteří nebyli jen bohatí, ale ukazovali lidem vůbec cestu, jak se rvát s výzvami a životem, mě překvapovali, protože měli večery úplně jiné než já. Nebyla tam velká čokoláda “na uklidnění nervů”, nějaký dlouhý pořad v televizi na dobrou noc, jen střídmě alkohol a téměř vůbec sedativa.
Protože jsem nové vydání magazínu FC věnoval tématu Jak si udržet pozitivní myšlení, spánek nemohu vynechat. Pokud s ním máte problém, vyzkoušejte:
1. Po práci nepracuj
“Dříve jsem měl práci pořád v hlavě. Mohl jsem se snažit sebevíc, ale myšlenkám neporučíš. Nechceš je, a ony se přesto vracejí. Snažíš se soustředit na usnutí, a tím víc se Ti to nedaří,” vzpomíná podnikatel Richard Branson, šestý nejbohatší Brit, na den, kdy pochopil, co je důležité PŘED spánkem: Přepnout.
Ne televizní kanál, ale změnit úplně obsah hlavy.
Richard začal svolávat rodinu (na snímku syn Sam a Richardovo čtvrté vnouče Bluey) nebo být mezi přáteli. Vyprávět, co bylo, co legračního je, co spolu naplánovat, naslouchat druhým, a tím si kompletně pročistit hlavu.
“Zjistil jsem, že po takových návštěvách usnu snáze a pořádně,” říká Richard. “Dokonce i když mě pak někdo vzbudí telefonátem brzy ráno, už se cítím svěží, skoro znovuzrozený a jsem připravený na nový den.” Zkuste místo televize živé lidi také!
2. Choď ven
Americká manažerka Marissa Mayer přijala generální ředitelky internetového gigantu Yahoo v šestém měsíci těhotenství. S plačtivým dítětem počítala každou hodinu spánku a jeho kvalitu. “Možná je to tím, že mám ráda pohyb. V dětství jsem nikdy neměla po škole méně než jednu aktivitu denně – dělala jsem balet, krasobruslení, plavání, hrála jsem na piano. A tak jsem si osvojila večer jeden rituál: Jdeme všichni ven.”
Ne nezbytně sportovat, na běhání potřebujete čas, energii a svobodu. A to zaměstnaná maminka neměla. Vymínila si však, že chodí na večeři do restaurace, třeba levné. “Není...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům