Když jsem vydal knihu 250 zákonů lásky, lidé namítali: Jak může mít vztah nějaké zákony? Láska přece buď je, anebo není!

Jenže láska a vztah jsou dvě odlišné věci. Láska je, když bez někoho nemůžeme být. Současně se ale může stát, že nemůžeme být s ním.

Milujeme ho, ale on je zadaný.

Milujeme ho, ale on nestojí o nás.

Milujeme ho, ale podvádí nás.

Milujeme ho, ale vadí nám jeho zlozvyky, převzaté i třeba z rodičovských vzorců chování.

Zkrátka: Srdce je pro, ale rozum nebo okolnosti proti vztahu.

Kdy ještě bojovat? Kdy ještě čekat, že se to změní, zlepší? Kdy to lepit?

Kde máš meze?

Denně mi přichází okolo dvou set Vašich složitých příběhů a žádostí o pohled zvenku. Psát tedy obecně, kdy má cenu lepit vztah a kdy ne, není snadné. Každý má totiž jiný práh bolesti a co jednoho ještě nebolí, Vás již ano. Nebo naopak – co jednomu vadí, Vám ještě ne.

Proto se může stát, že zadaný milenec nespatřuje ve Vašem vztahu komplikaci, protože on je spokojený. Má vše – Vás i rodinu. Zatímco Vy nemáte nic, jeho ani rodinu.

Proto se může stát, že ten, kdo o Vás stojí jen tehdy, když je mu to příjemné (typicky na noc), je spokojený, protože má vyplněné volné chvíle. Zatímco Vás ty volné chvíle (bez něj) ničí.

Proto se může stát, že ten, kdo Vás podvádí, je spokojený, protože má zajištěný domácí servis, péči o děti, rozptýlí se a doma na něj ještě čeká večeře (nebo snídaně). Zatímco Vy máte nepřetržitou zlomeninu srdce a nevíte, zda si také někoho najít (tím klesnout na jeho úroveň a vždycky už...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům