Když jsem byl u porodu svého prvního syna, chtěl jsem být sudičkou a mít tu kouzelnou moc dát mu 3 schopnosti:
- sebejistotu, aby si vždycky uvědomoval svou hodnotu
- odvahu, aby následoval své sny
- a schopnost poznat, jak upřímně a hluboce, nebo naopak falešně a mělce, je někým milován.
Chtěl jsem zkrátka, aby se můj syn nikdy nebál samoty. A i když se sám ocitne, nikdy se necítil osaměle.
Problém osamělosti totiž nespočívá v tom, že jsme sami, ale v pocitu, že se o nás nikdo nezajímá. Speciálně, že nás nezajímá ten, na kom nám samotným naopak velmi záleží. Ve vztazích tohle strašlivě bolí.
Od vydání nového vydání magazínu FC Jak si udržet pozitivní myšlení se ve Vašich e-mailech opakují 3 dotazy:
Proč nám vlastně pořád záleží na někom, komu na nás nezáleží?
Proč se trápíme pro ty, kteří se netrápí pro nás?
Jak se naučit být sám a necítit se zbytečně?
Kdo zná mé knihy, jistě si pamatuje 3 základní uvědomění:
- To, že nedostáváme to, co si myslíme, že si zasloužíme, ještě neznamená, že si to nezasloužíme; možná to znamená, že si zasloužíme mnohem víc.
- Když nám život nedává to, co chceme, dává nám to, co potřebujeme, i když tomu, že to potřebujeme, zpočátku nevěříme a nerozumíme.
- Když s námi život zatřese, možná chce, abychom se probudii a něco si uvědomili, něco důležitého se naučili.
V tomto případě tři pravdy o lidech kolem nás. Snažme se je mít častěji na paměti…
Pravda číslo 1: Pouze NĚKTEŘÍ lidé nás zvedají výš
Když jsem byl malý, máma mi říkala: “Staneš se tím, s kým trávíš čas.”
Nerozuměl jsem tomu, dokud jsem nepostřehl, že na to, jak se cítím, má rozhodující vliv moje nejbližší okolí. Když jsem byl ve špatném...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům