Co byste dělali být podnikatelem, jehož zaměstnanci zpohodlněli a výsledky celé firmy šly dolů? Snížili byste jim plat, nebo zvýšili?

Připadá Vám to jako hloupá otázka? DAN PRICE ty platy zvýšil a ve svých 33 letech se přesvědčuje, že výrazně lepší odměňování úplně všech zaměstnanců může urychlit růst firmy.

A nejen Price. Už i další podnikatelé, kteří Američanovu cestu považují za správnou. Ostatně, kdo čte magazín FC, mnohé příklady zná.

Na počátku pádu

V roce 2004 světácký student s vizáží Brada Pitta navštívil bar, kde si všiml pravidelného úpění majitele. Kulminovala finanční krize, a kdykoli host platil konzumaci kreditní kartou, barman se kousl do rtu. Uvědomoval si, že banka si z platby strhne vysoký poplatek.

Na Dana Price, který rovněž vytasil kreditní kartu, barman už naštvaně vykřikl: “Chci hotovost, tohle mě přivede na mizinu.” Price bezmocně pokrčil rameny. Hotovost neměl, jen kredit u banky. Inu, student. Barman mu už odmítl podat karetní terminál. Raději přišel o kšeft. (A banka také.)

Ráno Dan Price svěřoval tento svůj postřeh pěti sourozencům. S nejstarším Lucasem tři roky vymýšleli společnost, která se stala prostředníkem mezi poskytovateli kreditních karet (hlavně bankami) a příjemci (obchodníky). Dan a Lucas přesvědčovali banky, aby obchodníkům snížily poplatky z karetní transakce, a obchodníky, aby při platbě kreditní kartou snížili zákazníkům koncovou cenu. Zákazníci tak byli motivováni k častější platbě kreditní kartou (měli levnější nákupy), banka si strhávala menší částku, ale s motivovaným zákazníkem mnohem častěji, a obchodník bral nižší marži za zboží, ale také častěji.

Banky, které tím získávaly konkurenční výhodu před ostatními, přebíhaly k Danovi a ten byl už po čtyřech letech existence své společnosti Gravity Payments (v překladu přitažlivé platby) ve vatě. Ročně si vyplácel dividendu okolo milionu dolarů, měl luxusní život a dům na velkou hypotéku, ale… NĚCO Danovi nedovolovalo klidně spát. Co?

Firma začala stagnovat. Nerostla. Nekontraktovala nové obchodníky a banky. Když Dan pohodlné zaměstnance trestal pokutami, odcházeli – takového zaměstnavatele přece neměli zapotřebí! Když na ně zvýšil hlas, odcházeli také. Nic záporného je nepomáhalo vybudit. A tehdy se Dan Price začal bát o svůj noblesní život. Co když o vše přijde, když půjde firma ke dnu? A tak mu probleskla hlavou myšlenka: “Když se mohu já bát o to, že přijdu o...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům