Když vstupujeme do posilovny, tušíme, že vyjdeme zmožení, ale silnější.

Když pak stojíme před činkou, tušíme, že cvičení s ní nás vyčerpá, ale zocelí.

Proč se stejně necítíme v posilovně života, před každou činkou – těžkostí dne?

Negativní emoce

Ty jsou odpovědí.

Do posilovny vstupují lidé, kteří chtějí být silnější. Je to jejich pozitivní volba.

Ale život se nás neptá. Aniž chceme, sráží nás na kolena, a tím v nás vyrábí negativní emoce, že nestojíme za nic. Staví před nás překážky a vytváří v nás strach, že je nepřekonáme. Vložil nám do hlavy mozek, který nás v negativním nastavení nutí stahovat kalhoty, i když brod je ještě daleko. Vinou negativních emocí po pádu nevěříme, že vstaneme. Před překážkou o sobě pochybujeme. Každé ráno se bojíme, že den bude těžký, a toužíme, aby už byl večer. Jsme slabí. Protože negace je slabost.

Přitom pozitivní život nepadá z nebe, musí se vytvořit. K vlastnímu posílení a rozvíjení své odolnosti potřebujeme výzvy. Potřebujeme být na kolenou, abychom mohli vstát. Potřebujeme překážku, abychom měli co překonat. Pak zjistíme, že nás pády i překážky ve skutečnosti zocelují, a dalšího pádu a překážky se bojíme už méně.

Jenže – je tu ALE. Abychom se po pádu rozhodli vstát a před překážkou ji překonat, musíme si věřit. To znamená mít pozitivní myšlenku, že to můžeme zvládnout. Jinak nepůjdeme do posilovny, ani se nepokusíme zvednout činku. Když si nevěříme, nemáme na to. Mozek rozhodne za ruce.

NEmáš na to. NEdokážeš to. NEzměníš to. To jsou NEgace. Jak tedy uvěřit, že těžkosti zvládneme? O přenastavení mysli je celá letošní řada magazínu FC. Aktuální vydání je o výrobě optimismu v negativních chvílích, příští vydání (3/2013) o využití pozitivního myšlení ke hmatatelným úspěšným výsledkům (více zde).

1. Přetrhni negativní zacyklení

Znáte Spotify? Službu, která nabízí streamování hudby nebo podcasty, vytvořil jeden Švéd. Jmenuje se DANIEL EK, je mu 36 let a je miliardář, což ale není podstatné. Proč? Protože když mu bylo 22, vymyslel a prodal už jinou svou službu. Tehdy si řekl, že už nemá zapotřebí pracovat, a odešel “do důchodu”. Záhy ale zjistil, že jen s penězi má nudný život; že bez činnosti a projektu nemá pro co vstávat, žít; že tedy peníze nesmějí být cíl, jedině prostředek.

Daniel zažil negativní zacyklení: Negativní pocit vytváří negativní myšlenku. Negativní myšlenka vede k negativnímu činu. Negativní čin způsobuje negativní výsledek. A negativní výsledek ještě víc zhoršuje pocit. A tak dokola.

Možná to znáte také. Stačí jediná hloupá myšlenka (“Sakra, tohle jsem v minulosti mohl udělat lépe nebo jinak”, z čehož vyplývá “Teď budu mít budoucnost zkaženější, horší”) a točíte se v negativním kruhu. Negativní myšlenky Vás totiž drží od jakékoli pozitivní činnosti, kterou potřebujete k tomu, abyste se pohnuli.

Daniel Ek se z negací vymanil za pomoci dvou nástrojů – akčního plánu a transformační pauzy. Složité pojmy pro jednoduché aktivity. Objasním polopatě:

Když spadneme do negativních emocí, je už pozdě. Negativní emoce nás kompletně ovládnou. Budeme mít vysoký krevní tlak, budeme chtít křičet, týrat se, nenávidět, litovat, hledat na sobě chyby, mstít se, vzdávat se. Pozitivní čin nás vůbec nenapadne. Proto potřebujeme být dopředu připraveni, co konkrétně uděláme, až… Tomu se říká akční plán.

V něm si dopředu stanovíme, jak bude vypadat naše transformační pauza. Daniel Ek říká: “Negativní emoce jsou silnější než já. Když jsem v nich, stojí mě strašně energie se z nich dostat. Proto si už dopředu vím, že když mi žádná pozitivní myšlenka nepůjde, dám mozek na nabíječku.”

Co to znamená? Ideálně cvičit. Bez rozmýšlení se automaticky převléknout a jít si na pět až deset minut zaběhat. A pokud to (například v práci) nejde, můžeme pět minut na místě hluboce a pomalu prodýchat. Už to aktivuje parasympatický nervový systém, který nás zklidní a vytěsní stres.

“Chvíli to potrvá. Vytřískaný mobil taky musíme na nabíječce nechat pár minut, než znovu naskočí,” říká Daniel Ek.

2. Vyběhni na psa

NEchce se mi. NEmám to ještě promyšlené. NEvím, co se stane. Znáte takové myšlenky? Znáte ten strach z jakéhokoli pozitivního činu?

Nejjednodušší způsob, jak setřást strach, je udělat přesně to, čeho se bojíme. Skočit bungee, pustit se do povinnosti, kterou tak dlouho odkládáme, prostě dál nehledat důvod, proč ne, ale prostě říct ano.

V psychologii se této technice říká “vyběhnout na psa”. Když se bojíme zuřivě štěkajícího psa, prostě na něj dupněme, uteče. (Pozor, je to samozřejmě metafora.) Jinými slovy: Dokážeme-li udělat přesně to, v čem se cítíme nepohodlně, to nepohodlí překonáme.

ANNA BRANDEJS, majitelka kliniky estetické stomatologie a dermatologie, pěstuje thajský box. Říká: “Když mě napadne, že se mi dnes...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům