“Cestování světem je jako cestování životem. V té chvíli proklínáte útrapy, které Vám připravuje, ale časem ze vzpomínek všechny útrapy zmizí a zůstane jen čistý zážitek, radost z toho, co jste zažili nebo dokázali.” Karel Wolf, fotograf a cestovatel. Navštívil přes 50 zemí světa. Pro firmy a veřejnost připravuje hodinové inspirativní projekce s živým vyprávěním a krátkými filmy. Působí také jako ředitel cestovatelského festivalu Kolem světa

Trochu jiné poznání

Když jsem se tento rok rozhodl vydat knihu Petra Jana Juračky Ze života fotografa, mnozí se mě ptali, proč se zabývám cestováním. Přitom máloco jiného má tolik společného s osobním rozvojem. Ostatně, i Karel Wolf říká: “Myslel jsem, že jedu poznat svět, ale poznal jsem sám sebe.”

Je to cestovatel, jakých mnoho není. Cestuje i s malými dětmi (nyní 6 a 2 roky). Ukazuje, že to jde a není k tomu potřeba ani moc peněz. Karel totiž neobráží luxusní resorty nebo all-inclusive hotely. Vadí mu, že i když jsou na různých místech světa, ve skutečnosti jsou pokoje, bazény a jídlo všude stejné. Zatímco za zdmi těchto turistických táborů je úplně jiný svět – autentický. A ten chtěl vždycky poznat.

Každý den jiný

Poprvé vyjel ve třiadvaceti. Studoval na doktora přírodních věd a věnoval se vědecké biologii na Akademii věd. Nebýt skautem, asi by měl dnes úplně jiný život. Tehdy ale vybírali dvacet skautů na celosvětový skautský sraz do Mexika. Karel tam letěl. Protože mu ovšem letenky připadaly moc drahé, nevrátil se hned po čtrnácti dnech. Naopak pokračoval dál po kontinentu až do Guatemaly. “Když jsem tam najednou stál proti skutečným indiánům, byl to pro mě šok i životní zážitek. Pochopil jsem, že v Česku se krčíme v maličké bublině a o reálné planetě a autentickém životě na ní mnoho nevíme. Někdo ustrne v jediné městské šedi, mezi domovem a kanceláří, má všechny dny jeden jako druhý, a ještě k tomu pocit, že tak musí žít on i jeho děti – že neexistuje jiný způsob života. Ale tak to není. Většina světa žije jinak než my, a když vidíte jejich prostředí, hodnoty, vzájemnost, ptáte se: Opravdu je nutné žít tak materiálně – mít tolik věcí, všechny dvakrát, a ještě větší, a kvůli tomu od rána do večera pracovat?”

Pokaždé si počká na levné letenky. Přes internet si zabukuje nejlevnější ubytování, pokud vůbec nějaké, a zápůjčku auta. Sbalí manželku, děti a vyrazí na několik měsíců pryč. “To víte, že když jsme se holek na začátku ptali, co by ze všeho nejvíc chtěly vidět, odpovídaly: ,Disneyland!‘ Jednou jsme jim to splnili a ony pochopily, že Disneyland není cestování a že autentický svět znamená mnohem víc. Se spacákem, stanem a karimatkou jste přímo uvnitř života, dostáváte obrovské množství nových vjemů a impulzů, den je intenzivnější. A holky jsou strašně šťastné. Užívají si nás, rodiče, plných čtyřiadvacet hodin denně. Od probuzení ve stanu až po západ Slunce, sledovaný ze spacáku. A ve výsledku je jim lhostejné, jestli jsme všichni pohromadě na pláži u moře v Norsku nebo pod obrovskými skalními útvary v Utahu. A hlavně vidí, co opravdu znamená příroda. Paneláky jsou všude stejné, ale hory ne. Adamova hora na Srí Lance vypadá jinak než nejvyšší hora Nového Zélandu, navíc i jedna jediná hora se průběžně mění se světelnými podmínkami. Na jednom místě jsme maximálně dva dny, a i tak máme pocit, že je pořád něco nového, že život je každý den plný a ani nám tolik neutíká…”

Dva druhy životů

Na žádném místě nebyl dvakrát. Svět je podle něj tak velký, že by to – teď, když je mu teprve jednačtyřicet – byla škoda. “Jednou se třeba někam vrátíme, ale zatím se vracíme jenom do Česka. Je to náš domov, a jsme za to rádi. Nevyměnil bych čtyři roční období za věčný život v teple, i když mám mnoho přátel, kteří třeba v Indonésii zůstali a žijí tam trvale.”

Karla naopak těší, že poznává stále nová místa. “Můj životopis, to je vlastně cestovatelský katalog. Konkrétní měsíce a roky svého života si pamatuji podle míst, v jakých jsem právě byl. Je zvláštní, když pak mluvím s bývalými spolužáky, kteří jsou každý den zavření v jedné pracovní místnosti a už ani nevědí, co bylo před rokem, před deseti. Celý jejich dospělý život se slil v jeden stále stejný den. Stejně tak jejich dovolené. Sice byli na různých...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům