Pronásleduje vás splín, úzkost, strach? Oslabuje vás dlouhodobý stres (distres), panické ataky, deprese? Pohybujete se v prostředí, které je zdrojem vaší bolesti, vy to víte, ale nemůžete odejít?
Pak potřebujete negativními emocemi úspěšně procházet, anebo je kompenzovat, ventilovat, uvolňovat. Hlavně je nezadržovat, nepotlačovat, nevrstvit v sobě.
Proto vznikla dvojice knih Lék pro duši a Znovuzrození. Ta první pro ukončení bolesti, ta druhá pro postupnou cestu do uzdravujícího způsobu myšlení a jednání, kde už se o sebe dokážete postarat. A kde vás negativní a toxičtí lidé nebo události už neohrozí. Protože jim to nedovolíte.
Metod, což poznáte v knihách, je mnoho. Svou má i dalajlama. Jeho Svatost říká: „V každém okamžiku se snaž být svým nejlepším přítelem.“ To znamená: „Přistupuj k sobě tak, jak by s tebou měl jednat nejbližší člověk, kterému na tobě záleží.“ To znamená: „Zbytečně si neotravuj cit, srdce, mysl. Jinak si otrávíš své emoce, myšlenky, činy, svůj přítomný život.“
Je to ale vůbec reálné? řeknete si. Nežije dalajlama v jiném světě? Nežije. I on se totiž potýká s lidskými slabostmi – vlastními i druhých. Na rozdíl od běžných lidí se však o tom nestydí mluvit. A dokonce je za potýkání se slabostmi vděčný. Prý se alespoň učí poznávat, jak vlastní slabosti můžeme i přemoci. Navíc dalajlama rád sdílí s okolím to, co mu nejvíce pomáhá.
Několik jeho metod i meditací přináším také ve Vánočním Speciálu CESTOU PROMĚNY, nápomocném dárku pro vaše blízké, kteří také občas podléhají zármutku, nedostatku radosti nebo sebedůvěry. Jak prosvětlit temné období života? Jak dosáhnout zklidnění, vnitřní vyrovnanosti, opětovného úsměvu?
Na třech dalajlamových příbězích vám ukážu, že k proměně psychiky člověka nejsou zapotřebí žádné čáry. Nezdržím vás dlouho. Přemýšlejte o nich:
1. dalajlamova cesta: Porozumění pozitivní představou
Tu příhodu vyprávěl dalajlamův šofér. To jednou takhle spěchali evropským městem, na dalajlamovu přednášku, Jeho Svatost na zadním sedadle. Vtom jakési vozidlo nečekaně vybočilo do jejich dráhy a div nezpůsobilo vzájemný střet. Dalajlamova řidiče popadl vztek, a už se chtěl rozkřičet, když ve zpětném zrcátku spatřil usmívajícího se dalajlamu. Incident zaznamenal, přesto jen lehce kývl hlavou a poznamenal: „To jsou mi tedy, na mou věru, řidiči.“
Rozvášněný řidič se ho zeptal, jak může tak nebetyčnou drzost přejít v klidu. Dalajlama odvětil: „I mě pochopitelně napadne reagovat pudově a ulevit si. Je to lidské! Ale dříve než to udělám, položím si otázku: A k čemu to bude dobré? Zvolím-li místo primitivní cesty hněvu ušlechtilejší cestu humoru, porozumění a možná i soucitu, negace z mé mysli rychleji odplynou a nezvýší se můj vztek, krevní tlak a náběh na infarkt. Kde je zloba a frustrace, tam kráčí i nemoc.“
Načež dodal: „Raději si představím dobrý důvod, proč by ten řidič mohl spěchat. Co když jede s těžkými zdravotními potížemi do nemocnice, co když veze rodící ženu, co když chvátá za někým blízkým, dítětem, které je v nouzi? Místo toho nejhoršího mu přeji, ať hlavně dobře dojede a už nikoho, ani sebe, neohrozí.“
(Více o myšlenkových metodách rychlého odpuštění ve Vánočním Speciálu CESTOU PROMĚNY.)
2. dalajlamova cesta: Zklidnění pozitivním vzorem
Dalajlama za svou životní vášeň označuje sebezklidňování. Říká, že ke každé emotivní výzvě přistupuje jako k tréninku – příležitosti procvičit si pozitivní myšlení. Tvrdí, že má přímo i radost, když se ho někdo snaží vyvést z míry a rovnováhy – označuje pak takového člověka jako lektora, kouče, instruktora a děkuje mu za další „hodinu koupání v moři“. Co tím myslí?
„Člověk má mnoho společného s vodou. Snad i proto, že je vodou z více než dvou třetin tvořen. Když rozkolísáte vodu v umyvadle nebo vaně, stačí jen dát jí čas a ona se automaticky zklidní. To je přirozenost vody, která je i součástí člověka. Dát si čas znamená vrátit se do klidu. Nejednat ukvapeně. Místo povrchní reakce jít do hloubky a zklidnit se. Vykoupat se...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům