Lidské oko. Jeden z nejmenších orgánů v lidském těle, a přitom pro nás tak cenný. Jeho průměr zřídka přesáhne 24 milimetrů a váha 28 gramů. A přesto právě zrakem člověk přijímá okolo 80 procent všech informací, přičemž za hodinu jich oko dokáže zpracovat až 36 tisíc.

Škodí dětskému zraku mobily a tablety?

Je zákeřnější horské slunce, nebo to letní?

Čím můžeme posilovat svůj zrak?

Zajímají Vás tyto otázky? Sami prostřednictvím aplikací sledujete, kolik času denně své oči namáháte koukáním do umělého záření obrazovek? Co tedy zraku dělá dobře, a co ne?

Protože důležitým tématem mé publikace Jak vychovat silného člověka je zdraví, záleželo mi na fundovanosti odpovědí. Nakonec se jich ujal český očař, který je známý svými unikátními operacemi, PAVEL STODŮLKA, Ph.D., FEBOS-CR, přednosta sítě očních klinik.

Co především bychom o lidském oku měli vědět, abychom dostali vše do souvislostí?

1. Lidské oko se vyvíjí až do 7 let

“Vývoj zraku,” říká specialista-oftalmolog, “začíná už během čtvrtého týdne těhotenství. Do šestého měsíce se u dítěte vyvíjí centrální fixace a konvergence, tedy schopnost zaměřit oči na předmět při pohledu do blízka; přičemž zraková ostrost dosahuje asi pěti procent ostrosti dospělého člověka.

Na nějaký předmět je schopno zaměřit svůj pohled přibližně půlroční batole. Okolo devátého měsíce je zraková ostrost deset procent. V prvním roce věku činí asi dvacet až třicet procent. Kolem sedmého roku, tedy na začátku školní docházky, je vývoj zrakových funkcí u konce a dítě by mělo vidět stejně kvalitně jako zdravý dospělý. Do té doby ale opravdu pozor na oči dítěte. Potřebují co nejzdravější prostředí.”

2. Nápadná změna barvy očí může být příznakem onemocnění

“Většina novorozeňat je modrooká. Je to proto, že bezprostředně po narození duhovka neobsahuje téměř žádný pigment. Toho postupem času přibývá a až kolem třetího roku věku by měl být definitivně ustálen. Pouze u asi patnácti procent dospělých se barva očí mění ještě v pozdějším věku. Pozor: Pokud se změní velmi výrazně, nebo jenom u jednoho oka, může jít o příznak očního onemocnění.”

3. Tmavé brýle bez UV filtru škodí zraku víc než brýle žádné

“A jsme u očních problémů, které si způsobujeme sami. Konkrétně toto je problém lidí, kteří zejména před létem šetří na kvalitních sklech. Tmavé sluneční brýle bez UV filtru mohou být pro oči ve výsledku škodlivější než brýle žádné. Je to proto, že pod tmavými skly dochází k nucenému rozšíření zornic, aby oči lépe viděly. Nejsou-li v tu chvíli chráněny kvalitním UV filtrem, pak do nich proniká více škodlivých paprsků, než kdyby za žádnými tmavými brýlemi schovány nebyly. To může vést k trvalému poškození zraku.”

4. Horské slunce může zrak poškodit víc než to letní

“Není to způsobeno přímým působením slunečních paprsků, respektive jakéhokoli jiného světelného zdroje, ale odrazem těchto paprsků od sněhu. Vzniklá nezvyklá zář může zrak potrápit mnohem více než například při dovolené u moře na ostrém africkém slunci. Je prokázáno, že sněhová pokrývka terénu...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům