„Jak poznám, že mohu člověku věřit?“ Otázka, kterou mi položila, ovšem nebyla kompletní.
„Jak mu věřit poté, co už mě jednou zranil?“ Tento dodatek naznačoval, že se v ní bijí dva protichůdné hlasy. Jeden křičí: „Uvěř mu. Každý člověk přece dělá chyby!“ Ale druhý stejně energicky oponuje: „Nevěř mu. Co člověk dokáže udělat jednou, může udělat i podruhé!“ A ode mě očekávala rozřešení, který z těch dvou hlasů má pravdu.
V knize ZNOVUZROZENÍ ukazuji, do jakých slepých uliček se mohou vztahy dostat jediným nedomyšleným činem – jedinou nevěrou, jedinou lží, jediným rozhodnutím, kterého později litujeme. Kniha vysvětluje, jakými kroky oboustranně obnovit a upevnit vztah. Obecně rozšířeným omylem je, že stačí pokání. Omluvit se. Požádat o prominutí. Opakovat, že už došlo k ponaučení.
Jenže problém je, že „ponaučení“ bývají oba. I ona byla. Zatímco on ujišťoval, že už ví, co nikdy neudělat – zradit ji –, ona také cítila, co už nikdy neudělat – znovu mu důvěřovat.
I proto pořádám Setkání. Aby ti, kdo rozbili „nádobu důvěry“ v druhém člověku, pochopili, že řešení pořád je, ale musí být oboustranná vůle. Kde je vůle, je i cesta. Pro oba.
Síla zkušenosti
Než zradil její důvěru, neměla s ním špatnou zkušenost. NEVĚDĚLA, že je schopen to udělat. Kdyby to VĚDĚLA, nevěřila by mu. Problém je, že nyní – po jeho selhání – už VĚDĚLA, že je schopen to udělat. Tak jak by mu mohla věřit?
V kavárně, kde pořádám Setkání, seděl zhroucený. Ptal se, co tedy má udělat, aby mu znovu uvěřila, že je spolehlivý. Problém je, že už dokázal, že spolehlivý nyní. „Ptáte se jí,“ řekl jsem mu, „proč je pro ni tak těžké Vám napodruhé věřit. Ptejte se raději sebe, proč bylo pro Vás tak těžké napoprvé nezradit.“
Ano, bylo důležité nejprve pracovat s ním. Zjistit, proč si vůbec našel milenku v práci. Rád říkal, že z rozmaru a neuváženě. Přitom k ní odešel žít. To už nebývá rozmar a neuváženost, nýbrž vědomé, úmyslné a obvykle chladně uvážené rozhodnutí, které člověk nečiní v emocích, naopak jej činí zcela dobrovolně. Právě to byla její zkušenost s ním. Víte, co je zkušenost? V knize ZNOVUZROZENÍ uvádím sarkastickou definici: Zkušenost je to, co získáte až poté, co jste to potřebovali.
Ona dříve potřebovala vědět, že „on je darebák“, jak o něm v prvních emocích hovořila. Proč to potřebovala vědět dříve? Aby se do něj nikdy nezamilovala.
Ovšem i on dříve potřeboval vědět, že začít si s kolegyní je hra na ostří nože a že to zničí jeho vztah, partnerku samotnou i jeho poté, co si uvědomí, jak je pro něj nepostradatelná. A on si ji dovolil prakticky ztratit… A tak jsme během Setkání načrtli tři klíčové otázky:
- 1. Opravdu může být z milenky zase jen kolegyně? Co když se ho kolegyně nevzdá? Co když ví, kde má slabé místo? Co když on znovu vjede do vyjeté koleje?
- 2. Opravdu to on znovu neudělá? Jestliže bude kolegyni vídat denně, jestliže ta bude oživovat vzpomínky a s nimi i emoční pouto, jestliže víme, že zrada není náhoda, omyl, přešlap, nýbrž rozhodnutí člověka, skutečně bude platit jeho přísaha „Dám si pozor na to, aby se mi to už podruhé nestalo“? Nebude si tu větu jeho partnerka překládat spíše jako „Dám si pozor na to, abys na to podruhé už tak snadno nepřišla“? Co když ten brouček pochybností v její hlavě bude růst – bez ohledu na to, zda jí partner je, či není nevěrný? Co když ona bude mít legitimní pocit, že návratem se všechno vrátí do starých kolejí, všechno, včetně nevěry, jakmile muži znovu otrne?
- 3. Co lze aktivně udělat pro to, aby naopak nic nebylo jako dřív, ale všechno bylo jako ještě nikdy předtím? Odpovědi si rozvedeme.
Hranice
Celý jeden psaný kurz jsem vyhradil tématu Jak si nastavit osobní hranice (najdete ho zde). Pro záchranu vztahu, který prožil otřes, je to povinná četba.
Žena totiž věděla toto: Nemá žádné páky na to, aby svému muži znemožnila kontakt s kolegyní. „Musíme být ve styku! Musíme se scházet v pracovní době a někdy i po ní! Vedeme spolu náročný projekt! Někdy musíme zasednout do večera v kavárně! Někdy musíme na služební cestu a tam spíme v jednom hotelu! JE TO JEN PRÁCE!“ argumentoval. „JE TO JEN KOLEGYNĚ,“ glosoval pozdní SMS zprávy na svém mobilu, které ženě nedal přečíst. „Obchodní tajemství,“ sdělil.
Jak mu žena mohla věřit, když už ji jednou zklamal? A jak mohla zpochybnit jeho práci, když na své námitky slyšela „Už to přeháníš! Vždyť je to naše obživa! Chováš se hystericky! Měla by ses jít léčit! Takový přístup se nedá snést. Jestli v tom budeš pokračovat, nemůžeš se divit, že odejdu – k jiné ženě…“? Co když s tím opravdu skoncoval? A co když ne?
Takto vztah nemohl vydržet. On nerozuměl jí. Že s každou komunikací se svou kolegyní dupe v pásmu bolesti své partnerky. Že nezáleží na objektivní pravdě, jestli je, či není věrný. Záleží totiž na přesvědčení v hlavě člověka, který byl podveden. To, čemu věří, je jeho pravda – a ta rozhoduje o tom, zda vztah potrvá dál, anebo ne. Vztah totiž nestojí na jednom člověku, na tom, který podvedl a už se dušuje, že se polepšil. Vztah stojí na dvou lidech. Jeden nestačí. A pokud jednomu způsobuje setrvalou bolest, je jen otázkou času, kdy takový vztah skončí.
Bylo otázkou času, kdy to ona vzdá. Ne proto, že by muže nemilovala, ale proto, že bolesti bylo už příliš – a každý den přicházela další. A člověk není bezmezný. Jednoho dne jeho hranice už přetečou. A právě proto je důležité nastavit si osobní hranice ve vztahu. Aby druhý věděl, co už bolí a co tedy nemá překračovat. Jinak riskuje ztrátu tohoto vztahu. (Více v tomto psaném kurzu.)
Náprava
V knize ZNOVUZROZENÍ i při Setkáních používám mimo jiné tři kroky, které mohou obnovit a posílit vztah. Ale není to jen tak. Není to snadné, proto to nezvládne každý pár. Navíc vyžadují čas a nedají se uspěchat. Obnova a posilování jsou – jak už pojmy naznačují – procesy, které chvíli trvají. A má to i svou logiku. Díky plynutí času si člověk zvyká na novou realitu. O jaké kroky jde?
1. krok: Jiný člověk, jiný vztah
Vrátit původní vztah zpátky nejde. Kdo to nechápe, tomu předložím papír, požádám ho, aby ho zmuchlal a poté s omluvou narovnal do původního stavu. Není to možné. Kdykoli se vztahem či s člověkem zamáváte, ponese stopy už navždy. A je to dobře. Právě to je znamením ponaučení a zkušenosti. Obojí i pro Vás, kteří jste jednou selhali, znamená ponaučení a zkušenost – že když Vás příště napadne s něčím nebo někým zamávat, připomenete si nevratný následek.
V knize ZNOVUZROZENÍ píšu: Vstoupit podruhé do téže řeky nejde, protože dvakrát stejná není ani ta řeka, ani Vy, kteří do ní vstupujete. Jste změnění...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům