Měli jste někdy pocit, že na nějaký úkol, výzvu nebo poslání nestačíte, přestože tomu odevzdáváte vše?
I takový pocit patří k pramenům, vedoucím k burn-out syndromu. Zpočátku k přesvědčení, že musíte ještě víc přidat (abyste to konečně zvládli). A nakonec už nevidět žádný důvod, proč se o něco ještě (i v životě samém) pokoušet. Tomu se říká vyhoření a můj nový tištěný kurz ukazuje Jak nevyhořet.
A to nejen v práci, kde se syndrom vyhoření vyskytne často. Vyhořet totiž můžete i ve vztazích, včetně těch rodinných. Vztah rodič – dítě sem patří také.
Předat hodnoty
Úkolem rodiče je připravit dítě na život. Předat mu to nejlepší ze sebe. Tím víc rodič trpí, když se mu to nedaří – ne proto, že by sám nechtěl, ale proto, že s ním dítě nespolupracuje. Může mít svou hlavu nebo různé rušivé vlivy. Může mít nataženou ruku – mámo, táto, dej – a co teď? Jak ho připravit na život třeba právě v oblasti financí tak, aby spolupracovalo dokonce rádo, a to klidně už od malého věku?
Protože Vám ve svých magazínech, které představují vlastně tištěné kurzy pro Vaše sebezdokonalování, přináším většinou svá doporučení, a těch už znáte dost, tentokrát Vám ukážu cizí pohled – inspirativní metodu Sharon Lechter. Tato spoluautorka známých knih Cashflow Kvadrant, Bohatý táta, chudý táta a Myšlením k bohatství pro ženy je členkou Americké prezidentské rady finanční gramotnosti. Při rozvíjení zdravého vztahu dětí a peněz razí teorii čtyř zón. Zkuste ji doma s vlastními dětmi, třeba Vám pomůže “přestat hořet” a začít si výchovu užívat.
Proč čtyři zóny
“Finance,” zdůrazňuje Sharon, “jsou jedním ze dvou témat, o kterém rodiče s dětmi často vůbec neumějí mluvit. Tím druhým je sex.”
Sama déle než dvacet let pomáhá rodičům nastavovat si zdravý plán kapesného, který by děti vybavil správnými návyky do života.
Nejvíce se jí osvědčily následující čtyři strategické zóny. Pomáhají odpovědět na základní otázku: Jaké smýšlení chcete, aby Vaše dítě mělo: mentalitu nároků, nebo myšlení podnikavce? Nebojte, termíny vysvětlím. K jejich pochopení nám ale pomůže vymezení jednotlivých čtyř zón:
Zóna 1 = osobní odpovědnost
“Jeden otec se mi svěřil,” popisovala Sharon Lechter, “že aby svého syna naučil čistit si ráno a večer zuby, dával mu za tento úkon vždy nějaké drobné. To je špatně,” dodala s tím, že za věci, které dítě dělá samo pro sebe (hygiena, sport nebo příprava svačiny), by neměla existovat žádná finanční odměna, jedině slovní. Tyto okruhy činností totiž spadají do osobní odpovědnosti. Jsou to “osobní samozřejmosti”, za které v dospělosti není nikdo placen.
Tolik osobní odpovědnost.
A nyní druhá:
Zóna 2 = rodinná odpovědnost
Do rodinné odpovědnosti dítěte řadí Sharon Lechter ty činnosti, které prospívají rodině (pomoc s nádobím, čtení pohádky mladšímu sourozenci). Ani za tyto činnosti by neměla dítěti náležet finanční odměna. Sharon naléhá: “Veďte děti k pochopení své role na světě a jejich přínosu pro domácnost. Určete, za co budou odpovědné, a ukažte jim, za co jste už odpovědní Vy sami. Učte je, že doma se nic nestane samo a že každý přikládá ruku k dílu. Děti si s touto formou odpovědnosti budou připadat zároveň důležité.”
Zóna 3 = kapesné za činnosti navíc
A nyní se již dostáváme k oblasti odměn. Sharon v tomto směru doporučuje určit dětem činnosti nad rámec osobní a rodinné odpovědnosti a přiřadit k nim malé částky. To znamená vytvořit de facto ceník možností, jak si dítě může přivydělat.
Jinak řečeno: Pokud dítě splní všechny své osobní a rodinné odpovědnosti a navíc například umyje nebo vysaje Vaše auto, můžete mu s klidným svědomím dát tu částku, kterou by Vás stála návštěva běžné myčky aut. Totéž platí, pomáhá-li Vám dítě i s dalšími činnostmi, jež mají hodnotu...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům