Podnikatel, který si před 16 lety zakoupil vůbec první internetovou doménu v ČR, žije z jejího výnosného prodeje zkraje tohoto roku a navíc buddhistickým učením. Libor Malý má práci zakázanou od lékařů i léčitelů a nejméně dva roky má zcela vysadit. On však dbá odborných rad jen z půlky, již v létě se chystá do nového projektu. “Být doma a nic nedělat, to fakt nedokážu,” říká první online podnikatel.
Dnes je mu 43 let. Podnikat začal v 26. V prosinci 1995 mu uzrál nápad vytvořit čistě internetový portál nabídek práce, které by nebyly prezentovány nikde v tisku. V lednu 1996 si nechal jako první člověk v Česku registrovat doménu – Jobs.cz. Dostal ji na tříměsíční zkoušku, aby se prověřilo, že na webu nebude provozovat nevhodný nebo nemorální obsah. Až po uplynutí zkušební lhůty, 18. března 1996, začal oficiálně fungovat. Protože v roce 1996 ještě neexistoval pojem spam, Libor Malý s pomocí robota „spamoval“ nabídku brigád zdarma. Jakmile oslovení zabrali, firmy, s nimiž spolupracoval, uvěřily a začaly u něj poptávat i standardní pozice. Pro Jobs.cz byl typickým zvláštní přístup k návštěvnosti – ta Malého nezajímala nikdy. „Měli jsme návštěvnost jako blázen, ale ta je sama o sobě nanic. Důležitá je služba zákazníkovi a firmě, tedy matching. Poslat správné lidi na správné místo.“
Ve vrcholné době Jobs.cz vykazoval měsíčně 400 tisíc odpovědí na inzeráty. Aby Libor Malý svůj záběr rozvinul, zakoupil koncem 90. let ještě doménu Práce.cz. Pikantní je, že ho stála pouhé 2000 Kč. Prodal mu ji, a to ještě s nadšením, správce konkurzní podstaty zkrachovalé společnosti. Zkraje letošního roku Libor Malý nejstarší personální portál přenechal finské mediální skupině Alta Media za téměř miliardu korun, nejčastěji zdroje hovoří o rozpětí mezi 900 a 980 miliony Kč. Firmu prodával po kouskách, chtěl se přesvědčit, že Finové dodrží jeho striktní pravidla. Malý například téměř nenabízel možnost bannerové inzerce, respektive každý banner muselo schválit vedení firmy. „Nechtěl jsem bannerem za pár tisíc korun zničit mnohonásobně dražší značku. Nechtěl jsem dát někomu do ruky své dítě a jen proto, že mi zaplatil, nečinně sledovat, jak mi ho trápí nebo ničí.”
Dnes se již v Jobs.cz vůbec neangažuje. Věnuje se dvěma dcerám a nařízenému odpočinku. “Posledních šestnáct let jsem byl lokomotiva táhnoucí padesát vagonů naložených uhlím. I když jsem teď vypustil páru, vagony mě zezadu setrvačně...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům