Už mnohokrát jste slyšeli čtyřdohodové přikázání „Neber si cizí slova osobně“, a přesto se dál trápíte tím, co Vám druzí říkají?
Špatně se potom soustředíte, špatně spíte, a dokonce – čím déle o těch nemilých cizích slovech přemýšlíte, tím víc zjišťujete, že ti Vaši kritici mají vlastně pravdu? Připadáte si opravdu natolik hloupí, neschopní, nedostateční, nevhodní pro funkční vztahy a outsideři?
Zadržte, prosím! Ještě své finální pocity odložte. Nejdříve si poslechněte moje dnešní Řešidlo. Je totiž stvořené právě pro Vás.
CO JE ŘEŠIDLO? Seriál mých podcastů, umisťovaných na Spotify, Google Podcasts a Apple Podcasts. Každý všední den v nich mluveným slovem odpovídám na Vaše zajímavé otázky. Jestliže cítíte, že Vaše problémy jsou diskrétní a nechcete je řešit veřejně, nýbrž soukromě, využijte speciální prostředí FC Premium: uzavřená facebooková skupina, speciální obsah, diskrétní soukromá komunikace se mnou + tištěný koučovací magazín každé dva měsíce.
Více informací o prémiové pomoci najdete ZDE. Záleží pouze na Vás.
Jak to, že všechno špatné, co o mně druzí říkají, je pravda?
Dnes odpovím nejen následující tazatelce, ale každému, kdo se týká tento problém: „Petře, můj příběh je složitý, ale zkrátím ho. Jako malá jsem byla šikanována ostatními dětmi. Od té doby mám problém ve vztazích. Velmi se trápím tím, co mi druzí říkají. Přemýšlím o tom celé dny, po nocích, a i když píšete, že si nemáme brát cizí slova osobně, v mém případě to osobní je a ti lidé mají navíc pravdu. Všechno, co mi vyčítají, kvůli čemu se mi posmívají a proč mě nenávidí, je pravda. Skutečně nejsem dost dobrá, abych si zasloužila dobré zacházení.“
A tak dále…, píše slečna, nemá smysl v tom čtení pokračovat. Až do konce je to totiž pouze ve stylu: Druzí mi říkají špatné věci, a čím déle o nich přemýšlím, zjišťuji, že mají pravdu.
To je docela zvláštní, že druzí ihned poznají, co je na člověku špatné, že?
Nebo je to všechno jinak? Co když dáváme lidem za pravdu, i když se pletou?
Na to si dnes odpovíme. A protože jde především o téma SEBEpoškozování, stanu se tak trochu “řezníkem” a naporcuji celý problém na více částí. Mohu?
První část: Proč to říkají?
Pokud máte podobné pocity jako tazatelka, pak prosím: Jedna část, kterou pro tuto chvíli zcela oddělím, se týká toho, zdali jste v minulosti byli nebo nebyli šikanováni, potažmo jakkoli jinými lidmi přesvědčováni o tom, že jste slabí, špatní, neschopní a podobně. K tomu se ještě vrátíme.
První část našeho problému se jmenuje To špatné, co nám nyní lidé říkají.
Víte, musíme oddělit to, jak se k nám lidé chovají, od toho, jak na to reagujeme. Protože to, jak se k nám lidé chovají, prakticky neovlivníme. Ať nám jiný člověk řekne Tobě to dnes sluší, nebo Tobě to dnes nesluší, není to způsobeno ani tak námi, jak jsme se dnes učesali nebo jak se dnes usmíváme, ale je to primárně způsobeno rozpoložením toho člověka. Kdo má dobrou náladu, ten nás daleko spíše pochválí. Dokonce i tehdy, když není za co. A kdo má špatnou náladu, ten nás daleko spíše poškodí. A zase – dokonce i tehdy, když vlastně není za co.
Obecně platí, že lidé nám špatná slova neříkají, když se cítí dobře. A není to proto, že by chtěli chránit nás. Oni chtějí chránit sebe. Člověk, který má totiž dobrou náladu, si ji nechce kazit. Nechce se pouštět do negativních hádek. Raději špatné slovo spolkne.
Samozřejmě, že zčásti je to i kvůli nám. Člověk dobře naložený nám nechce zkazit náladu, ale hlavně proto, že nechce koukat na zklamaný obličej, respektive nechce vyvolat naši negativní reakci. Zlo plodí zlo, to všichni víme. Proto lidé s dobrým srdcem prostě nešpiní druhé lidi.
Ti, kteří říkají špatné věci, mají nutkání je říkat. Ta slova vycházejí z nich, protože v nich je potřeba vypustit je, důvod, proč chtějí říct něco zlého. To znamená něco, co by v dobrém rozpoložení nevyslovili. V dobrém rozpoložení by i náš neúspěch či chybu přešli s nadhledem.
Ale ve špatném rozpoložení nadhledu nejsou schopni. Protože nadhled znamená beze slova se přes něco přenést, nebo usmát se. Ale když jsou plní negací, tak je to výbuch, prudká reakce, není možné ji odložit, či se dokonce smát. Negativní pocity nedokážou vytvářet pozitivní činy.
Druhá část: Proč nám to vadí?
A teď je tu další oddělená část.
Ačkoli nemůžeme tak úplně ovlivnit to, co nám druzí řeknou, tak můžeme úplně ovlivnit to, jak k jejich slovům přistoupíme.
Prosím pěkně, teď nemluvím o emocích. Bolest je přirozená. Když Vás někdo kopne, bude Vás to bolet. I když...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům