Buď svůj, řekne Ti kdekdo.
Když však jsi, když se snažíš žít podle sebe a jít svou cestou, kdekdo Tě znejistí, pošpiní, urazí.
Proč tolika lidem vadí jiný názor, jiný způsob žití, zkrátka vůbec jinakost? Proč u nich hned platí co je jiné, to je špatné, a to je třeba ponížit, ztrestat, zahubit?
A proč to tolik vadí Tobě? Proč cizí zpochybňování nevyužiješ jako o to větší motivaci? Ostatně, už Robert Kyiosaki řekl: “Přemýšlej tak, aby negativní emoce byly Tvou motivací a hnací silou, ne demotivací a brzdou.” Ptáš se, jak toho docílit?
Kdo již četl nové vydání koučovacího magazínu Jak funguje představivost, jistě si pamatuje dva pozoruhodné lidské příběhy: Čecha, který se rozhodl jít vlastní podnikatelskou cestou, a Češky, která si zvolila jinou kariéru, než o jaké snili její rodiče. “Hlavně nepůsob v našem městě, dělal bys nám ostudu!” slýchal on. “Ty a že bys uspěla v tomto oboru?” zpochybňovali jí rodiče. Oba jsou dnes vzory ve svých oblastech. A pravděpodobně by nebyli, kdyby se řídili svým okolím…
Jaké brnění si vytvořili ve svém myšlení, aby ustáli vnější tlak? Jak se naučili pracovat se svými vlastními pochybnostmi? O tom můžete číst v jejich inspirativních cestách v novém vydání FC.
Týká se to také Vás? Zdráháte se jít cestou, po které přitom toužíte? A jen kvůli tomu, co by si o Vás pomysleli lidé? Pak je dnešní večerní povídání právě pro Vás.
Řešidlo je seriál mých pravidelných podcastů. Každý všední den na Spotify, Google Podcasts a Apple Podcasts odpovídám na Vaše dotazy. Dnes vybírám tento: „Petře, celý týden sleduji, jak se otázky posluchačů točí kolem inkogruence, kolem tlaku jiných lidí na to, aby nežili svůj život. Musím se přidat i já. Snažím se být svůj, žít svůj život, ale to je strašně těžké. Nikdy se na mně nevybíjelo tolik hejtrů – už si říkám, jestli není lepší zase splynout s davem. Proč tomu tak je?“
Vžij se do pozice toho, kdo vidí, jak žiješ svůj život, zatímco on ne
Předchozí podcasty Proč chceme jedno a děláme druhé a Proč se mi lidé vysmívají pro můj sen jsem opravdu věnoval inkogruenci – stavu vnitřního rozporu mezi tím, co chceme, a jak žijeme. Pokud inkogruenci NEPROŽÍVÁME – to znamená žijeme přesně tak, jak chceme –, přitahujeme lidi, kteří naopak s inkogruencí bojují. A to proto, že je, aniž to máme v záměru, provokujeme.
Vžijme se do pozice toho druhého: Jestliže někdo, komu se nedaří být sám sebou, vidí někoho, komu se naopak daří být sám sebou, tak vnímá dvojitý vnitřní poplach. Jemu vadí jednak to, co sám nedokáže, ale navíc to, že my to dokážeme. To, že nás potkal, vykládá jako své ohrožení. Kdyby nás nepotkal, měl by hezký den. Žil by třeba v představě, že se nikomu jinému nedaří být sám sebou. Ale teď potkal nás a vidí, že to jde, a on to neumí. Proto mluvím o...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům